Anotace: Životní příběh Františka Lnáře, alegorie osudu. Dětství, jinošství, zralý věk, stáří.
Seču a stoupám
švih za švihem
stínám stín loukám
komihem
dosíkám, stoupám
střídám svist
chrpečky chroupám
kost i list
na vrátku větru
třepotám
kol krku setru
omotán
sunu se sunu
sotva dech
mám v střeše kunu
hryže plech
seču a seču
dosíkám
chrpečky kunu
nevídám . . .
To je vážně dobré, důmyslné hraní si se slovy, úplně vše vidím...
21.01.2024 02:15:55 | NigarKalfa