Bacil

Dnes ses narodil,
abys život druhým naruby obrátil,
epidemie to tvá matka totiž byla,
blecha která lidem krev tak ráda pila.

Brzy přijde i tvůj pro nás lidi smutný den,
do těla nám možná vnikneš,
jak střela co míří na svůj terč.

Nemalý ohně plamínek v člověku rozděláváš,
červotočem zdravému tělu ty se stáváš,
jen hodiny na zhoubnou činnost potřebuješ,
organismus dokonale podle plánu oslabuješ.

Pocit bezpečí oběti své ujídáš,
plevelem pole lány místo zrna zasíváš.
Tvůj chlebodárce i hostitel,
poléhává v posteli a je z tebe vážně nemocen.
Teploměr vzhůru na Mount Everest stoupá,
unavující horečka s pacientem nešetrně cloumá.
Chudák člověk je na tom hůř a hůř,
na pomoc už jede doktor i záchraný rychlý vůz.
Mrcha zrádná to je bacil,
cestu nezná,smrt má za cíl.