začervenala se
začervenala se
En si četla moje noviny
a já okukoval její nohy
měla botičky
celé jenom ze šňůrek
byly tak skromné
že vypadala jako bosá
nechápal jsem
jak je vůbec mohla udržet na chodidlech
bylo to technicky nemožné
usrkával jsem minerálku
kochal se tou krásou
a najednou jsem si všiml
že na prsteníčku levé nohy
si z našeho ranního dovádění
odnesla malý kousek čokolády
En vyrušilo mé zaujetí
odložila brýle
a zeptala se: ,,na
co se to díváš?,,
naklonil jsem se k ní
a potichu jí řekl: ,,zapomněla sis
na noze
kus čokolády,,
En se podívala
ale tvářila se
jako že tam vůbec nic není
znovu se zahleděla do novin
a dělala, že čte
chvíli to vydržela
pak si ale přehodila nohy
aby to nebylo tolik vidět
trochu se u toho začervenala...
Komentáře (20)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Co k tomu říci...asi že boty jsou má vášeň a čokoládu mám ráda hořkou s chilli :-)
13.08.2022 14:16:57 | básněnka
Nevím, co mám radši, jestli čokoládu, nebo červenání.
Syn má na triku „To není čokoláda, to je hovno". Je to cynik.
07.06.2022 22:16:00 | Kaprikorn
Milý malý kousek... příběhu... co chutná po čokoládě :).
A tu já mám ráda :)!
10.05.2022 21:40:12 | ukrytá v máku
Myslím Péťo, že ty najdeš pokaždé to "správné", kde navázat...:-)
10.05.2022 10:42:53 | Dreamy
navázat?
to už jsi dneska druhá
kdo mě rozesmál
děkuju
:D
Krásný den Péťo
10.05.2022 14:24:44 | piťura
Drahý Petře, dovolím si smyslnost tentokrát nerozvádět komentářem, ostatně, lépe než ty bych ji s jistotou nevyjádřila, v tomto jsi nepřekonatelný, skutečně, a píšu to v tom nejlepším slova smyslu. Ostatně, některé momentky dne mají v nejlepší režii pouze muži a nám ženám nezbývá, než se s pomrknutím oka a mascarou objemných řas pouze začervenat.
Jít dnešním ránem do práce mi navodilo atmosféru představy ocitnout se tak na malém plácku zapadlé vesnice někde u moře a usrkováním ranní kávy pozorovat rybáře, jak obchodníkům a místním kuchařům předávají první ranní úlovek. Chci říct, jak mi právě tato tvá do té představy zapadla, že je to jeden z těch velmi příjemných okamžiků, když spolu partneři posnídají sladkost rána.
10.05.2022 09:43:33 | Vivien
nedočkavě čtu Tvé řádky
a přitom si je šetřím (jako
malé dítě
čokoládu)
aby vydržely
co nejdéle
pokud tohle všechno
přes své řasy
pozoruješ
pak jsou věci
na svém místě
a takové řádky jsou určeny právě Tobě
je pro mě přínosem
poznávat tady lidi
ze ,,stejného klubka,,
a je mi ctí
když dorazíte
děkuju Vivien
PS:
přes své řasy
vidí svět
ve kterém
když otevře pouzdro s cigaretami
muži převracejí kavárenský nábytek
aby k ní přispěchali s plamenem...
PS2: mám takový pocit
že nekouříš (neumím
si Tě totiž představit
na kole
s jablkem v ruce
a do toho
jak ještě držíš cigaretu)
to ale nevadí
Ty asi víš, proč jsem to napsal
10.05.2022 14:20:35 | piťura
Opravdu mě zastihls na kole, popelník jsem poprosila obsluhu odnést a objednala si kávu. Chytám slunce, a kvůli tomu jsem dnes pracovala jen dopoledne. Nešplouchá mi tu sice moře, ale sem tam z Baťova kanálu se prolitne rybka, pravda, bistro U rybiček. Udělals mi tedy hezkou chvilku u kávy, protože si u toho popíjení čtu tvůj komentář pro mě, taky pomalu a šetřím si ho, je moc dobrý. A přemýšlím, jakou "neřest" se naučím, aby muži začali převracet kavárenský nábytek, hned jak se objevím ve dveřích ...
Drahý Petře, jistě tušíš, že se jako ta čokoláda rozpouštím pod tímto tvým úžasným komentářem. Jako žena ho, odpusť, přijmu nikoliv zde tradičním děkuju, ale úsměvem a s dovolením, i olíznutím rtů po vynikajici odpolední kávě.
10.05.2022 15:57:13 | Vivien
Pěkná letenka dne - usmívám se, jak je to lidsky pohodné* Hned se mě vybavila představa, těch prstíků v pavučinkách bot. Jako klávesnice čokoládových prstíků a tys rozehrál preludium o mlsném kocourovi a kočce v rozpacích. Čoko okamžik, kdy příběh kápnul božskou.
Rád jsem nahlédl a prima počtení, smyslně bezedný Piťo*
10.05.2022 08:25:14 | šerý
děkuju
jestli dokážeme vyjádřit atmosféru
přenést prožitek
jeden
na druhého
dává to celé smysl
brácho :)
PS: opakuju se
když píšu
že je to vzájemné...
10.05.2022 14:06:48 | piťura