Tak zas tu sedím
Sama proti sobě
Mé druhé já chce účtovat
Já nevím proč
Vždyť víme přece obě,
Že pohyb nastal
Jen v kolonce ztrát.
Nikdo nic nechce dáti
Mne zapíšeme na stranu vše dal
Ze záloh daných
Jen drobné se mi vrátí
Ty počty zná,
Kdo milovat si přál
Teď mezi námi bankrot leží
Tvrdí mi moje druhé já
Mně na tom ale nezáleží
Já přát si budu dál
A kdyby jednou
vše skončilo nulou,
tím bankrotem už bezpečně
Říci chci těm, co bilancovat budou,
Že nebylo to zbytečně
Život není jenom účetnictví. To bychom byly roboti. Není to jen to, co se dá vyčíslit. Šílenému účetnímu (a to jej nazývám slušně) vždy něco uteče z lejster. Neuměle píši to, co Ty krásně říkáš básní.
A druhá tvář básně? Ta je ambivalentní.
30.05.2022 17:44:41 | Kaj
Jak málo ... je hodně.
Když, můžem se smát.
ST
Krásné "Účtování" Lexi.
Ať se daří.
27.05.2022 13:21:12 | Fialový metal