Kráčím
Kráčím
šeptám krátkou větu
z podvědomí,
co slzy tlumí.
Z pojetí věřím věcem,
co jsou malé.
Střepy v ruce,
snad štěstí se stane.
Hláska šumí vesmírem
a projde éterem.
Jsme lidé a stáváme se prostorem.
I v myšlenkách nejsem strojem
a ptám se, co vlastně jsem.
Duše poví zázrakem.
Jsem pokřtěna okamžikem.
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tady a teď kráčet vesmírem
možná že zítra už nebudem...
Krásný den, Jíťo :)
09.07.2022 13:54:28 | Emily Říhová
Teda mkinko! Kráčíš Vesmírem! S dovolením, ukládám si, a má poklona.
08.07.2022 22:08:38 | Vivien
Děkuji, milá. Moc jsi mě potěšila. A tajemstvím z mléčné dráhy přímo pohladila.
08.07.2022 23:00:44 | mkinka
krásná
motivuješ žít
a nejen
pro okamžik
a kruh se uzavírá
když ,,veliké věci,,
se stávají
z těch
MALÝCH
;-)
08.07.2022 21:25:59 | piťura
velice pěkná vesmířanka*
08.07.2022 20:00:49 | J's ..
Děkuji za milý komentář. Chtěla jsem v tom svém chaosu napsat něco pozitivního.
Děkuji za návštěvu. Čtenáři jsou pro mě svatý grál a ve slovech já hledám chrám.
Holé ruce mám a s lunou svítám.
08.07.2022 20:20:46 | mkinka
a já mám bosé srdce, tak Luna dneska vstává odpoledne..
takže jsme si docela pospali, hezky se nám kráčelo ve snech...
a tedy chaos jsem z toho nečetl, přijde mi to takové milé přijemné..
živě vidím tu dámu, je skutečně, je svá a kráčí..
rád jsem zahlédl i její nohy.. a už by mohla být Luna i na večerní obloze*
08.07.2022 21:23:33 | J's ..
Možná to večernice a má příze.
Jsou to hvězdy, co odnáší rány.
Z portálů břehů na nebi
a tvoří básně i spříznění.
08.07.2022 21:31:15 | mkinka
příze už nás omotává
za chvíli budem zas a skála
zrcadlit Lunu začne
a u ní Večernice v romantice jasné*
08.07.2022 23:35:17 | J's ..
Přemýšlela jsem o další básni.
Luny, co drží se i v tísni.
A hvězdy jsou snem, co dobré přinesou.
Možná jsou i vestou záchranou,
plouží se Andromedou.
Vědí i žijí po schodech dálavou.
Koketují dráhou bezbolestnou.
08.07.2022 23:41:28 | mkinka