Skrytá
Má velkorysost, je jen zdání.
A věří mi ji hlavně páni.
Věří slovům, řeči těla,
sama nevím, jak to dělám.
Má velkorysost, nemá hranic.
A bát se může snad jen panic,
který nezná touhy ženy,
leh by si k ní obnažený.
Má velkorysost, srdci káže.
Však pro člověka bez kuráže,
je tichým tónem bez vyzvání.
Skrytá, v milém pousmání.
Našel jsem se v řádku o kuráži
Povedený to kousek !
Páni Pett
Klobouček smekám
A co znovu panic
Se lekám
30.09.2022 20:05:06 | kudlankaW
a jistě, už se těšme na okamžik prozření - až budeme v Dreamynině náručí pevně sevřeni ST* (i ha háááá)***
17.09.2022 10:25:09 | Frr
Co skryté bylo, jednou otvírá se ve vší své kráse, pro poznání z dlaní čte se poezie ženy
17.09.2022 00:25:40 | Akrij8
Velkorysost ženy, jen zdání tiché pěny
ukryté v náznacích, bouřky v oblacích
jsem skrz na skrz nahý
zahřmíš vášní, ženo
až uvízne v tvých ďolíčcích slunce
vše odpuštěno.
Máš to ale povedenou báseňku Petruško... líbí se mi*
16.09.2022 02:00:25 | šerý
oó, jak to děláš milá Dreamy, že z rukávů sypeš (skvělé) rýmy?;)
tomu konci se přiznám, moc nerozumim:D (jsem zas pár dní pěkná mimóza) ale i tak se mi to líbí*
15.09.2022 17:02:22 | Sonador