Vyznání

...něžná žluť narcisek
bláto z mých tenisek,
déšť, co smývá rtěnku
zatímco čekám venku,
prudký vítr ve vlasech
a svoboda
cos nezaslech
takové je jaro
každý rok.......
bez tebe, lásko,
je to skoro
jako chybný krok,
necítím vůni
mezi kapkami deště,
vracím se ještě,
- ona pro něho
a on pro ni
až lehnem si
do trávy
pár minut prohraných
až obejmeš - mne
pochopíš,
že osud -
- to něco z kamene
že ten nezměníš...