Tiše spíš,
a tvá hlava na prsou mne tak mile hřeje.
Hadu s jablkem podobná, či z Ráje Evě?
Tiše spíš,
bez pohnutí a s pohnutím k tobě shlížeje,
na tvůj spící úsměv, co svůdně se mi směje.
Tiše spíš,
kočka jsi, co v teple těla jen blahem přede,
a lehce do těla i duše mi drápky vjede.
Tiše spíš,
já bojím se, co bude dál, až se probudíš,
tvé sny po procitnutí, že jiné budou spíš.
Ale zatím spíš...