Jsem stroj

Jsem strojem v lidském těle,
množí se mi poruchy,
někdy čumím jako tele,
když čekám tiše na vzruchy.

Rezivějí mi moje kosti,
rozvody jsou znavené,
opravář se na mě hostí,
snad to bude spravené.

Jsem jen naprogramovaný stroj,
co kopíruje lidské žití,
když jsem unaven hledám zdroj,
pro další bytí.

Úkony jsou mým cílem,
city nevnímám jenom měřím,
pohlazení neznám, je mým snem,
v tikotu strojku ubíhá pár vteřin.

Jsem chladný jako stvořitel,
které ho nic nerozhází,
program beru na zřetel,
myšlenky jsou jenom frází.