úhel pohledu
za oknem prosince měsíc jak pomeranč
vzít si ho do dlaně fakticky jde
postačí najít to správné místo
a potom uvidíš všechno co chceš
můžeš ho pohladit
pohoupat
oloupat
už jenom jako
spojení
zahradu zalehlo mlhavé přítmí
to vánoční světýlka po celý den
kličkují
tančí a
neúnavně se rozbíhají a
cyklicky vrací k největší hvězdě
domovních dveří
už brzy
budeme strojit voňavou jedli
vesele se pitvořit do baněk rybích ok
chytat háčky prstů i přejných slov
ale pokaždé když zavřu oči
na špici vzpomínek
zjeví se tvář