Sněhová vločka
Sněhová vločka
Anotace: O životě
Já marně učím se žít
z řádků v Knize knih
a na zimní obloze číst
třpytivé hvězdy Orionu.
A život podlomí tě ve vteřině,
když ruce dříve tolik čilé,
táta s mámou složili už do klína.
Tam kde jeden příběh končí,
někde druhý začíná.
Proč květina a člověk
jako sněhová vločka
žije i umírá.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tahle je taková, že mi až vehnala slzy do očí. Možná i proto, že letos a nedávno jsem se s jedněma rukama složenýma ne v klíně, ale na břiše, loučila.
19.12.2024 19:37:49 | Veru
Vše má svůj začátek i ukončení,
na tom těžko někdo něco změní...
Krásný den, Ivi :)
25.12.2022 20:47:10 | Emily Říhová
Rození a umírání, to jsou vlnky v divokém proudu života. Všichni se setkáme v moři. Pocházíme z mraků, z nichž jsme se jako kapky snesli.
25.12.2022 17:29:46 | kozorožka
Takové se mi líbí,)
22.12.2022 14:14:39 | Constantine