.
oplachován životy těch druhých
ztrácím sílu žít ten svůj
a jako balón pod splavem
se motám pořád dokola
.
říkám to Bohu trávě větru
vodě i sobě
pořád jsem s někým
ale kdo je se mnou
.
a potom v hrobě
.
Krásně napsáno.
Naučit se být rád sám se sebou, to je léčba na samotu. Lehko se to říká, hůř dělá.
25.05.2023 00:43:13 | kozorožka
Bezva pobásnění*
Líbí. A moc!
Jen doufám, že sis v os. samotě, nevzal verše napomoc.
25.05.2023 00:01:10 | šerý
je jen jedna cesta ven...žít...držím palce, abys to zvládl
24.05.2023 22:57:12 | stormeater
ta ztráta síly a chuti žít je mi pořád záhadou...nedávno se mi oběsil další kamarád už asi osmý v pořadí a pořád si lámu hlavu co je k tomu vedlo...co je zač ten temný šum na pozadí?...
24.05.2023 22:10:57 | enigman