Kamínek do vody spadl,
odněkud ze břehu, seshora.
Zafoukal vítr, déšť zchladl,
vlaštovky skryly se do dvora.
Slunce mrakem se prodírá,
deště pár kapek na střechu upadlo.
Jak opona, nebe se otvírá,
slunce a déšť hrají divadlo.
Duha se po dešti probudila,
barvami svými objala svět.
Je oděná jako bláznivá víla,
s větrem chtěla by uletět.
Pěkné, déšť promlouvá i slunce s ním tvoří duhu. Motiv přírody i příjemnost.
Působí velmi křehce i mile. Povedené, Kane.
02.07.2023 12:13:22 | mkinka