On a ona
Pořád v páru
Jak dva koně
Zapřaženi do kočáru
On a ona
Kdysi táhli spolu
Teď jeden táhne vzhůru
A druhý táhne dolů
Jako dva koně
Kdysi krásná harmonie
Teď jeden zvolna kráčí
Druhý kopyty o zem bije
Dvě duše jak dva koně
U jednoho kočáru reality
Však každá duše jiná je
Jiné myšlenky i city
Co člověk, jiná duše
Kolik duší, tolik cest
Jak může cesta pro ten kočár
Na dvě strany vést
Nikomu nelze rady dávat
Žádné dobré rady není
Každý svou cestu sám si hledá
A sobě dává rozhřešení
je paradoxem, že dvě výrazné osobnosti tento nastíněný problém řeší častěji, než-li ti, kde jeden je výrazný a druhý se rád "sveze", tedy přizpůsobí. Myšleno v oblasti všedních rozhodnutí, např. vědecký pracovník (on/ona/ono) rád nechá to ostatní na partnerovi/ce atd. Někdo nedávno pohaněl kompromisy. Bez nich ale se jasně sežereme :)
17.07.2023 22:52:26 | Protivník
Ano. Je ale otázka, co se odehrává v duši. Výrazná osobnost bude spíš extrovert a ta druhá bude často introvert (nebo jen dominantní versus submisivní člověk, o to ale nejde). Přizpůsobení se není úplně zadarmo. V duši je pnutí, což může časem vyústit v problém. Pocit, že nežiji vlastí život, dojde-li uvědomění, tak to je fakt problém :-).
17.07.2023 23:03:50 | kozorožka
...ještě že má vozka bič...;-) jinak by bylo vše na nic...(kdo je vozka, jaký bič?)
17.07.2023 21:51:43 | Marten
Problém je dnes v tom, že tradiční manželství se dříve neuzavírala za účelem splynutí duší či přístavu vášní v lásce až za hrob, nýbrž jako potřeba spojit síly pro vytvoření a udržení rodiny jakožto místa existenciální jistoty a lidského soucitu. To vše pod vozatajstvím váženého otce-patriarchy.
17.07.2023 14:36:23 | Zoroaster
No jo, dřív byl patriarchát, ještě před ním zase matriarchát. Dnes zkouší někdo to a jiný ono :-). Myslím, že je na čase hledat partnerské porozumění. Ale každý podle svého :-).
17.07.2023 22:13:16 | kozorožka
Jistě, z básně ono porozumění přímo vyzařuje. Nicméně matriarchát nikdy neexistoval, je to vykonstruovaný mýtus (jako Amazonky) a ve starověku sloužil jako odstrašující případ.
17.07.2023 22:37:56 | Zoroaster
Obávám se, že to tak chodí. Jen není znát, který kůň je vlstně jankovitý.
17.07.2023 13:15:20 | Jan Kacíř
Napadá mě jenom jeden okamžik, kdy je záhodno aby ona a on tahaly na opačnou stranu, ale týka se to lásky psí:)
Pěkná básnička!
17.07.2023 13:02:57 | Žluťák
Opět téma ze života, zpracováno čtivě a srozumitelně.
17.07.2023 12:36:03 | Admirál
Ano, ze života to opravdu je :-). Víc než bych chtěla :-)))
Děkuji za ocenění
17.07.2023 12:40:25 | kozorožka
klasika...jeden hot a druhý čehý...a pokud není kočí, který by to srovnal, je zle
17.07.2023 12:35:57 | stormeater
Kočí se jen chechtá a fandí oběma. Ať dělají co dělají. Absolutní fanda :-)
17.07.2023 12:39:19 | kozorožka
:D
17.07.2023 13:14:16 | stormeater
Buď narostou křídla nebo tě stáhne dolů, každého volba. Pustit se chce odvahu.
Prima životní konstatování tvá báseň.
17.07.2023 12:28:02 | Vivien
Děkuji. Možná narostou proto, aby se člověk nenechal stáhnout. Možná opravdu to nejhorší je pro nás to nejlepší. Na té nejhlubší úrovni, úrovni našeho ducha. Mám ten pocit :-)
17.07.2023 12:37:55 | kozorožka