Víchovskou stezkou
Víchovskou stezkou
procházím se
očima po plátně
zelených údolí
hedvábných luk
zlatavých přespolí
chozených cest
pozemských rozhledů
a božích muk
soumračných večerů
a brzkých rán
přícestných alejí
a ostří trav
modrého z oblohy
noblesních bříz
zmizelých stavení
i prázdných míst
vyřčených otázek
mlčících úst
...
už vím
s láskou
nedojdu
barev Zoufalství
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk