Pro krásné, modré oči vaše
a úsměv lehce naznačený,
přes rameno dívám se plaše
a trapně, jakoby omámený.
Pokaždé za vámi se dívám,
když okolo procházíte.
Obdiv k vám již neukrývám,
beztak to o mě víte.
Vídám vás ve svých snech,
i když vím – tak vysoko nedosáhnu.
Chycený ve vlastních osidlech,
jen toužím a po vás prahnu.
Růži jsem, po vás, jméno dal,
co v zahradě mé voní.
Rád jednu bych vám daroval,
tu náhle všechny hlavu kloní.
Taky bych si přála, aby po mně někdo pojmenoval květinu, ani by to nemusela bejt růže... jsi nádhernej romantik...
21.08.2023 11:19:26 | cappuccinogirl
Třeba ještě pojmenuje, s tím romantikem jsi mě zaskočila. Děkuji za komentář. :-))
21.08.2023 12:25:25 | Kan
Krásná romantická báseň.
Měj pěkný den, Kane ;)
21.08.2023 11:06:08 | kozorožka
Děkuji pěkně, a den mám krásný, neboť jej trávím s vnukem, co pusu nezavře. Děkuji za komentář. :-))
21.08.2023 12:27:52 | Kan
V osidlech vlastních
skrýváme se mnozí..
dál srdce plane
pro jednu růži.
Pěkná báseň Kane.
Hezký den přeji. :);)
21.08.2023 10:43:20 | jenommarie