Beznaděj.
Beznaděj.
U starých dveří,
na schodech prošlapaných,
jak zděšené kotě se choulí.
Svět kolem ji leká,
neví kam jít.
Ůsměvům neuvěří,
co zuby cení. V očích dravých
hledá, ony se úží a zase poulí,
a ona bojí se, co ji čeká,
bojí se žít.
Ztracená duše, prázdný svět,
kolotoč nadějí a pádů,
plavba bez kompasu.
Na slepých mapách – nenajde cíl.
Co, už, si vyslechla falešných vět,
pak čekala sama a vzadu,
na vlastní spásu,
dokud ji strach – dokud ji neuchopil.
Ke starým dveřím se posadila,
ta trocha místa ji stačí.
Skromná, jak celý svůj život žila,
schoulená, schoulená k pláči.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Tedy Kane, máš mě v hrsti... Idu setřít slzy...
25.08.2023 15:08:32 | narra peregrini
Snad, jako každý, rád čtu podobné komentáře a těší mě, že dokážu vyvolat emoce.
Děkuji za komentář. :-))
25.08.2023 16:57:39 | Kan
Dobře popsaná ztráta víry,Kene, vybavila se mi LDNka,kde dříve čilé a hovorné jedince najdeš spící i dopoledne po 'přiměřené' medikaci.. :(
24.08.2023 13:28:56 | Protivník
Pravdu máš. A takovým je třeba pomoct, pokud je to možný. A pokud je potkáš. Protože můžeš chtít pomáhat jak chceš, ale nelze být všude. Naštěstí... svět je plnej dobrejch lidí. Jen je škoda, že lidi, který si se sebou třeba chvilkově neporaděj, si neuměj o tu pomocnou ruku říct. A když včas nepoznáš...Je dobře, že život nabízí takovejm aspoň to jejich malý místečko, aby si odpočinuli. A nabrali aspoň trochu síly. Měj se.
24.08.2023 12:54:07 | cappuccinogirl
Smuténka. Život je boj. Nikdy nevíš, když otevřeš nějaký dveře, co za nimi. Je normální se bát! Naštěstí v lidský duši a v srdci je místo i pro jiný pocity a emoce. A strach určitě nevyhrává a neovládá nás pořád!!!
24.08.2023 12:40:25 | cappuccinogirl
Ale, mnohý, životem bitý marně hledá cestu, a tak se schovává na schodech u zadních dveří, a nebo taky v sám v sobě. Děkuji za komentář. :-))
24.08.2023 12:49:15 | Kan