Nemožné svítání

V noci, jako je tato
Jsem na svislé zeleni
Trhal maliny bílé jako mléko
Pro svou milenku

V noci, jako je tato
Jsem vládl nad
Králi a královnami
Vyrovnanými v křídové chodbě

V noci, jako je tato
Jsem je nechal zemřít
Neboť jsem jim nemohl dát
Odvahu myslet na zítřek

V noci, jako je tato
Jsem táhl síť
Spletenou ze všech svých nervů
Nic se nechytilo

S vůní popele a barvou lilie
Nahlodané nebe klesalo
A já s tělem otřeseným a těžkým láskou
Spadl na zem

A v tichosti myslel na Tebe
Jak ústa Tvá někdo líbá
Když srdce mé se sevře mi
Zdali i Tvé se svírá?

Z proteovského soumraku
Přicházela strašidla

A Tys byla celá bílá