Hříšník
Hříšník
Leží tam a země duní
Ví moc dobře,
co se blíží.
Myšlenky mu hlavu tíží
Nepohne se ani o píď
I když kov, co pod hlavou má
Třese se a velmi studí.
Nic už ho však neprobudí.
Už se blíží z dáli světla,
Oči raději zavírá
Jen pár chvil a uleví si
Bojovat už netroufá si
Vlak už jede, nezastaví
Nelze tomu zabránit
Po tváři mu slza teče
Svým pocitům neuteče
Vlak je tady
Projel rychle
Nechci vidět dílo zkázy
Na kolejích zůstaly jen ....
.......................
Nic tam není? Žádná krev?
Opodál však kdosi stojí
Oči rudé, na hlavě rohy
Marně teď už volat bohy
Tichem jeho smích se nese
Směje se a oči žhnou mu
Pro sebe křičí Pamatuj,
že od teď už jsi jenom můj!
Komentáře (17)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Bez krve a těla
nejsou žádný důkazy,
parta právniku by rozbila
Satana sráče na kusy!
Ale jinak super síla:)
26.08.2023 18:47:38 | Žluťák
Moc díky, ten komentář mě hodně pobavil :-)
26.08.2023 21:01:25 | fisus
Jsi dobrej básnik, fisusi!
26.08.2023 21:12:14 | Žluťák
Nemyslím si to o sobě, ale díky za tvá slova :-)
26.08.2023 21:19:06 | fisus
Na tom co ty si myslíš asi zas tak úplně nezáleží!
Ať se to týká tvého básnění,
charakteru,
sexuálních schopností,
přinosu pro svět...
ostatních názor je víc nez tvůj!
Toliko k vraždě sebevědomí:D
26.08.2023 21:37:23 | Žluťák
Tak tohle bych si měl zarámovat. Měl bych se nad tím zamyslet. Díky moc :-)
26.08.2023 21:56:44 | fisus
Silný text.
Lidé, co jdou ke kolejím jsou zoufalí a je smutné, že ten a ten moment je nikdo nedokáže odvrátit.
Když je člověk nešťastný - není to hřích.
Smutky občas sám nedokáže vstřebat i traumata.
Ten člověk, co kdysi v Klučově skončil na kolejích, ten byl jenom nešťastný
a žádné peklo bych mu nepřála.
Cítím tam energii a občas i jeho studený dech i poklepání na rameno.
Jako kdyby říkal, holka, neměl jsem to dělat, ale víš, psychice se nedá poručit.
Kéž bych se rozdvojila a tomu dokázala předejít, ale člověk je jenom člověk z masa a kostí a tak píše, aby varoval prostřednictvím dalších lidí, kteří o to prosí, aby to vyřídili dalším.
Jinak báseň má psychologický efekt. Pracuje se strachem, který má člověk vždy uvnitř. Je to mířeno tak - ovládej svůj strach, nebo Tě převálcuje.
Správně mířeno a ten závěr tam je vše podtrženo.
26.08.2023 17:13:35 | mkinka
Tahle báseň mě napadla po rozhovoru se silně věřící kamarádkou. Pro náboženství je sebevražda hřích. Je jedno, jestli jsi nešťastná nebo nemocná, kdo si sáhne na život, přijde do pekla. A jelikož se sám považuji za velkého hříšníka, tak jsem tak pojal i své psaní :-)
26.08.2023 21:00:41 | fisus
Mám kamaráda, co si táta sáhnul na život a věřím, že se dostane do nebe, protože si to zaslouží.
Já se modlím i za lidi, co to nedokázali, protože každý si zaslouží nebe, i když psychický stav svůj nedokázal zvládnout.
Mám kamarádku s hraniční poruchou osobnosti a ta má stavy, co jsou velice těžké
a věřím, ať se stane cokoliv, tak jí Bůh bude mít rád.
Miluji lidi i se svými psychickými nemocemi.
Potřebují se podělit a je smutné, když je na to člověk sám.
26.08.2023 22:02:47 | mkinka
Ano je to smutné. Sám jsem zastáncem toho, že každý člověk má právo svobodně a dobrovolně odejít. Pro mě osobně není nic horšího, než když mi někdo začne říkat, jak bude vše dobré a že mám ještě hodně před sebou. To jsou jen prázdné řeči a člověk si pak dělá falešné naděje. A když jsem se na terapii dostal k lidem s podobnými problémy jako já, zjistil jsem, že to tak vnímáme všichni stejně. Ale o tom jsem v té básní psát nechtěl. Chtěl jsem tam dát ten pohled na sebevraždu jako na hřích. Prostě mi to jen rezonovalo v hlavě.
26.08.2023 22:48:12 | fisus
Já chápu, jen jsem psala o svých vzpomínkách.
27.08.2023 11:27:44 | mkinka