Vzkaz přátelům

I kdyby mi úsměv vzali,
Oči oslepili,
Ruce svázali,
Srdce zastavili,
Zůstala bych s vámi.

I kdyby cesty zkřížili,
Mapu mi vzali,
Hlavu zamotali,
Nohy svázali,
Přišla bych za vámi.

I kdyby světlo zhasli,
Tělo polámali,
Život roztrhali,
Duši zadupali,
Držela bych se vás.

I kdyby bolest slibovali,
Smrtí vyhrožovali,
Svět můj mi kradli,
A sny zahazovali,
Věřila bych ve vás.

Jste moje všechno v životě,
Hlavně slova,
Co řeknou: „najdu tě,
Dnes, zítra, znova a znova.“

Ivetko, kdybych tě neměla,
Kdo by mi zpíval, kdo by mi hrál,
Pobavit tys mě uměla,
Když můj život umíral.

Zuzko, kde bez tebe bych byla,
Kam bych chodila, kde bych se smála,
Zachránit tys mě dovedla,
A vždy mi kryla záda.

Dášo, kdybych tě neznala,
Kdo by mi četl dílka?
Tys pomocnou ruku mi podala,
Když ke konci zbývala chvilka.

Lenko, kdo by říct mi musel,
Kdybys při mně nestála,
Že jsem pěkný osel,
Když snů jsem se tak bála?

Báro, ty sama mě ničíš,
Tvé sliby jsou silné, skutky ne,
A mě to trápí, nevidíš?
Kdo ti to tentokrát promine?