List se k zemi pomalu snáší
To jen strom své slzy roní
Na něm pár ptáků na vlně vášně
V dáli zvon jen teskně zvoní
Večerní barvy, oáza klidu
Soumrak započal své divadlo
Za plotem však veselo není
Čas rozhoupal své kyvadlo
Sedí tam muž, co velmi hřešil
Životem svým bude platit
Za svůj čin, co spáchal kdysi
Teď musí svoji duši ztratit
S osudem smířen, zpytuje své svědomí
Před tvrdým trestem utíkat nebude
Po tváři veliké slzy mu stékají
Nic víc než vzpomínka po něm tu nezbyde
Na jeho příběh už nikdo se neptá
Vinen či nevinen? Verdikt dávno padl
Možná, že byl jenom tam, kde stát neměl
Temný stín na něho však bohužel spadl
Slyší, jak blíží se k němu teď kroky
Už bude muset vykročit na cestu
Přichází hlídač a vedle jde kněz
A smrt mu za chvíli navlékne vestu
První dvě sloky jsou perfektní.
Další se mluvilo o trestu. Konci a knězi. Dám do toho optimismus. Jo?
Sedí tam muž s kočkou na klíně.
Ze schránky osvobozující rozsudek.
Ty jsi to mourovatá napsala jedině?
Úsměv hřeje a přede ve vteřině.
S kočkou vše smutné se rozplyne.
Jémine.
17.09.2023 16:14:30 | mkinka
Děkuji ti :-) Sám bych tam ten optimismus nedal. Měl jsem v hlavě během psaní knihu a film Zelená míle, takže jsem k jinému konci ani směřovat nemohl. Ale děkuji ti. Jsem rád, když i ty napíšeš něco veselého :-)
17.09.2023 16:18:59 | fisus
Jé, ten film....Zelená míle...tam si pamatuji o té myši...jak hodný dozorce jí měl rád a hlavní hrdina jí oživil.
Na tom filmu jsem si uvědomila, že je dobře, že Česká Republika nemá trest smrti.
V tom filmu, ať se hledaly důkazy, bylo již pozdě na obhajobu.
Ach, Čechy to mají dobrý.
Ten film je úžasný, obsazení herecké, pasáže i zoufalství.
17.09.2023 16:25:28 | mkinka
Ústřední postava je úžasná. Říkají mu Boží zázrak. A když mu dozorce říká před popravou, že ho nemuze zabít a raději ho nechá utéct, vězeň mu odpoví, že je z lidí tolik unavený , že už tu nechce být. Kniha i film jsou úžasné.
17.09.2023 16:29:55 | fisus