Nahoru dolů
Nahoru dolů
křižuju cestu myšlenkám zbloudilým
a zakopávám o zbytky stesku
V tomhletom světě zdánlivě prohnilým
radosti hledám. Koukni, plesk tu
a tam se zadaří
nepadnout hloubš než vůbec jde to
vždyť my jsme sad
co poved se sadaři
a prostě v zimě nelze čekat léto
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Paráda, Ikkar...sice vůbec nevim, jak přečkám zimu, nejradši bych odlítla někam do teplých krajin...ale křídla nemám, a i kdyby jo, ještě jsem neprošla kurzem létání, takže ve vzduchu by mně asi stejně nikdo neudržel... navíc mám problém s vejškama...takže zatra vlastně já jsem tak ráda, že ty křídla nemám :-)
Ale rozhodně jsem ráda, že se snad taky můžu považovat za kus toho ovoce, co se povedlo sadaři... bo si troufnu tvrdit, že jsem nečervivá... aspoň myslim :-)
krásně jsi tu svou báseňku napsala :-)*
10.10.2023 20:57:11 | cappuccinogirl
Kniha faktů - kapitola první!
Krásná, IkkarisKo!:)
10.10.2023 20:37:39 | Žluťák
Velmi pěkné obraty, sad a ovoce, protiklady jako zima a léto. Působí velice lehce a upřímným dojmem a probouzí krásu po každičkém čtení s milodarem života i radostného přijímání bytí.
10.10.2023 20:31:04 | mkinka