Prší
Prší
V kapkách chutná svět
rozpuštěnou dálkou
i blízkostí
na špičce jazyka chvěje se mi celá Zem
v omamných barvách spektra
do krku klouže se
štiplavou příchutí každodenní tíhy
gravitačních nářků
Jářku,
vždyť žiju!
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
...ANO...žiješ....raduj se každou buňkou svého těla....do "nesnesitelné lehkosti bytí"...Ji./úsměv/
14.10.2023 19:27:39 | jitoush
Jářku,Ka, správně ! Je konec nářků.. otřít slzy, vždyť.. žijeme len raz :) pěkně sepsané
12.10.2023 22:28:38 | Starý pes
Jářku, Ikkar, tohle není báseňka na jedno přečtení... tu musím víckrát, abych zvládla koment... rozpuštěná dálka a blízkost... to je nádhernej obrat... a na špičku jazyka dostat celou Zem...to dovedou jen opravdoví borci poetici, takže už tady někde v těchto místech básně pomyslně smekám ještě pomyslnější klobouk (nezlob se, fakt ho nemám, kdyby jo, letí okamžitě dolů)... gravitační nářky...tak ty jo, ty znám a brečím taky do polštářů...kdykoliv pomyslím na to, že nebejt push-upky :-) byla bych v kelu :-)
ale něco máme my dvě společný,kamarádko milá... TAKY ŽIJU!!!
Zlatíčko moje, takovejhle koment jsem si dovolila jen proto, že my dvě už se tak trochu známe a proto bych si dovolila tipnout, že mi ho nebudeš mít za zlý...
protože i když je tak trochu do legračna, končit bude tím, že tahle báseňka se ti neskutečně povedla, je silná, originálně zajímavá a já jsem z ní PAF... krásnej večer tobě :-)*
12.10.2023 22:07:12 | cappuccinogirl