prisce
prisce
větvička podzimu
voní ti pod nohama
zní sluncem na kůži
na duši, na jazyku
ze srdce předků šeptá
ozvěnou…
do kůry kaštanu schová
stíny a chlad
a v puklých plodech
ještě žije listí
i smuténky snad
...už na nás nikdy
nikdy nezbydou
Komentáře (37)
Komentujících (20)
Doporučit
Tisk
Jak Ti to krásně píše drahá mi Son
Zalapal jsem po dechu při čtení veršotepectví Tvého umu
Vnímám Tvou auru
26.10.2023 08:01:28 | kudlankaW
...Soníno.....jako když Hluk a rámus je potřeba vyvážit Tichem a klidem......mě fascinuje,jak dokonale ladíš slova s výběrem výtvarné "tečky".......
....A když přece Smuténka dotkne se,tak ji přivítáme a něžně pohladíme,laskavě oslovíme a ona ,schoulena v našich zákoutích, usne uchopena přivětivostí a
s úlevou rozplyne se......Ji./úsměv/
23.10.2023 20:10:56 | jitoush
mám pocit, jakoby mě do toho ticha někdo začaroval... tak aspoň jedna odpověď na jeden z tolika krásnejch komentářů...
mě ten tvůj moc potěšil, navíc jsem zrovna před pár dny o tom smutku mluvila, že je ho taky třeba a může být i hezký a inspirativní, když jej není moc... a ono se mi poslední dobou všechno tak jinak, ale o tom až příště;)
a fakt mě těší, že se ti ty obrázky k tomu líbí! děkuju Jituško*
... nejen tobě...
27.10.2023 22:46:33 | Sonador
jako podzimní modlitba :) děkuji
a nádherné i foto! Je mi tu u Tebe dobře :)
Opatruj se Son*
23.10.2023 20:00:13 | narra peregrini
listí podzimu
šustí ti pod nohama
ještě hřeje slunce na kůži
na duši, na jazyku
ale duchové předků
už šeptají ozvěnou
pod stromy jírovců
schová se stín a chlad
v puklých plodech
jsou hnědé kaštany
a smuténky snad
se nás držet nebudou
23.10.2023 19:53:06 | Marten
...moc pěknné přebásnění Martene, díky*
až mám chuť přidat to nahoru, je toho v komentářích škoda, nemyslíš?;)
24.10.2023 05:32:18 | Sonador
...já vím, je to ode mě drzý...;-)dělat si vlastní a pro mě srozumitelnější verzi...ale tvoje názvy třeba vůbec nechápu...;-D
ps: nahoře stačí tvoje verze...moje je spam.
24.10.2023 17:22:06 | Marten
..smuténky však o nás vědí-jsou křehké a něžné, kéž smutek jejich nejvejš v naší duši slabě svědí....******* ST*
23.10.2023 19:43:21 | Frr
Něžná-jemná-moc krásná báseň, milá Son :)
A fotografie - numero uno :))
Měj se kouzelně :)*
23.10.2023 19:42:45 | Ondra
je tak křehká... křehoučká... že bych ji chtěla schovat do dlaní... a ta fotografie... dokonalost... :).
23.10.2023 19:32:22 | ukrytá v máku
moc mě oba dva těšíte, hlavně proto, že se mi ty pocity zase tak "divně" do slov poskládaly... i jsem váhala jestli ji sem dát... díky!*
24.10.2023 08:23:52 | Sonador
Přemýšlel jsem, co k té krásné básni napsat... a myslím, že než Ty bych se lépe nevyjádřil... s Tvým komentářem naprosto souzním...
23.10.2023 19:36:42 | RadekČ
Jsi skutečná básnířka, Son
23.10.2023 18:19:15 | Anfádis
jejeda Anfádis milá... já vůbec nevím co na toto:) udělala mi velikou radost Tvá slova, vážím si moc, děkuju*
24.10.2023 05:37:18 | Sonador
Son, rukou rozechvělou vpisuju se...ale jo risknu to:-)
Nádherná poetika...
optimismem, silou voní...
sluncem hřeje...
přesto platí
NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY...
Jak moc je to podle tebe moudré??? :-)*
23.10.2023 17:53:45 | cappuccinogirl
tak je to básnička, ne filozofická stať;):) a mám radost, že aspoň trochu hřeje*
24.10.2023 08:22:25 | Sonador