Příběh emigrace: Hlediště duše a tachometr osudu

Ve vzdálené zemi, tam, kde sny se snívají,

emigrace přivedla mě, nový život přislíbí

Na hledišti osudů, úzkost mě povzbuzuje,

naději v srdci mám, pevně se vykresluje 

 

Řezníkem v srdci jsem, hledám kusy štěstí,

lámání chleba se mnou, spolu tvoříme síť

Součet snů, nadějí, strachu a odvahy,

posiluje mě, jako kámen nesmírající 

 

Tachometr osudu válí ve spěchu,

uplynulý čas nechává stopu na mém křehkém tělu

Emoce tančí v srdci, ať zvukům tichým,

bázní i nadějí, klíč k šťastnému křížení 

 

Věřím v posunky osudu, vedení hvězdami,

emigrace má cenu, zůstaneme věrní svému srdci

Barvy nových míst, barvy bezbřehých snů,

přetékající radostí v mé stále vroucí duši 

 

Hlediště naplněné, srdce bije v rytmu,

charakter nezlomí, osud se neodchýlí

Řezníkem svého osudu,

vytvářím nezapomenutelné příběhy 

 

Jistým krokem vpíjím každou životní perličku,

součet vzpomínek, tolik drahých okamžiků

V mé emigraci najdeš skrytou sílu vnitřních vůní,

tachometr osudu nikdy nepřestane tikat

 

Ať se země mění, mé srdce nikdy nepřeštípej,

emigrace je tajemná, jako melodie větrů

Vysoko v oblacích, tam najdeš můj hlas,

tak vzývám slova, ve stovce plejádě těchto básní,

emigrace, hlediště, řezník, součet, tachometr – září