Ztracena mezi otazníky

Na víčku

Lesknou se Ti

Prý kapky 

Ranní rosy

Když svět

Je veliký

A my jsme

Samy a bosy

V noci

Pod hvězdami 

 

Noc je

Teď dlouhá

A pocit

Opuštění 

Ještě delší

Když odpouštíš

Staré chyby

Protože nevěříš

Na náhody

Ani v kruhu

Starých pocestných

 

Chtěla jsi

Být lepší než

Jack a Gatsby

Ale nikdo 

Ti neřekl

Že Rose 

Už dávno 

Sedla na vlak

Do stanice Touha

V nenávratnu

 

Kapky stékají

V nitru 

Tvého srdce

Když premýšlíš

Kolikrát ještě 

Vsadíš na 

Tu samou

Předem prohranou 

Sázku o světle

Zimní královny

 

Kam asi 

Utekly

Všechna ta

Zlomená srdce

Beztrných růži 

Co kvetou

Na zahradě

Na kraji zimy

 

A kolikrát 

Ještě sedneš

Na svého bílého 

Koně a pojedeš

Tryskem vpřed 

V souboji

O předem 

Podepsané

Dohodě 

Dvou zimních

Královen?

 

Kdo odpustí

Ti, když pravda

Je krutá 

A lež je

O tolik lepší

Zrcadlo

Starých zhrzených

Pravd světa 

Za zrcadlem?

 

Začátek 

Byl náš konec

Když počátek

Ztratil se

Někde v poli

Teček a otazníků

… ???

!?!

.