Zuří kdesi bitvy, které nevidíme
nemáme tušení
a ony se propisují do kostí
do morku, do kamene.
Čím víc se vzpíráš -
pazourku v neviditelné ruce
tím dřív se otupíš.
ST*
A rozumím Ti Sestřičko.
Moc se mně Tvá básnička líbí.
Evokuje k zamyšlení do hloubky.
***
Děkuji Ti.
04.12.2023 12:15:12 | Fialový metal
Hmmm, myslýš že to je důvod, proč se lidé spolu perou?
02.12.2023 21:58:16 | Niška
sice je to báseň... a taky o něčem trochu jiném, ale - ano, někdy skutečně ano;)
03.12.2023 12:10:46 | Sonador
Pravdu díš - moc hezky napsáno, milá Son*
Vřelé objetí přidávám
Měj mi krásný večer*
02.12.2023 21:42:03 | Ondra