Sbírka: Septernita - překlady
Nad modrou oblohou
zlaté se město skví,
co brány má jak z křišťálu
a nad ním hvězda bdí.
.
Za bránou leží sad
všech květů které znáš
a zvířat houf se prohání,
co jinde nepotkáš.
.
Jedním je velký, zlatohřívý lev,
druhý jde býk, s očima všude kol,
jako třetí orel se k nim snáší,
jeho jasný pohled v tobě zůstává.
.
Pod modrou oblohou
hvězda se mihotá,
ach, můj překrásný anděli,
je tvá, je navždy tvá.
.
Žehnán i milován,
kdo láskou září v tmách.
Hvězda tvá, kéž tě provází
v těch zvláštních zahradách,
.
kde vítají tě zlatohřívý lev
a za ním býk, s očima všude kol,
nakonec pak orel se k vám snáší,
jeho jasný pohled v tobě zůstává.
B.Grebenshchikov - Gorod zolotoy:
https://www.youtube.com/watch?v=s1JUHi0sUSg
.....Krásně jsi přebásnil......Ji.
03.12.2023 12:23:06 | jitoush
Díky. Historie téhle skladby je dost zajímavá, pokud by byl zájem, můžu to sem dát...
03.12.2023 19:22:13 | TRlVlUS
....Jo o,dej to sem,chce se li Ti.....poslouchala jsem ji i v originále,jak jsi odkázal.....magicky působí i s těmi obrázky.....Ji.
03.12.2023 21:46:25 | jitoush
V roce 1972 vyšla v tehdejším Sovětském Svazu nenápadná gramofonová deska - Loutnová hudba 16.-17. století. Sbírku dal dohromady loutnista Vladimír Vavilov a melodii Zlatého města tam prezentoval pod názvem Suita pro loutnu od Franchesca da Milano. Zvláštní bylo, že skladbu do té doby nikdo mezi loutnisty nebo historiky neznal.
Podle Vavilovovy dcery byl autorem skladeb její otec. Důvodem k jeho nepřiznání autorství prý byly obavy, že tehdejší sovětské hudební kruhy by Vavilova mezi sebe nepřijaly.
Rok před Vavilovovou smrtí se deska dostala k básníku Anri Volochonskému. Jak vzpomínal, hudba se mu dostala hluboko pod kůži a když se v zimě 1972 stavil cestou do Moskvy u přítele Borise Akselroda, text k melodii prý měl jednoho dne za patnáct minut hotov. Pojmenoval ho Ráj, protože s Borisi tou dobou pomáhal na zakázce pro komsomol - panoramatické mozaice na téma Nebe na Zemi.
V osmdesátých letech se píseň prostřednictvím divadelního muzikálu dostala i ke zpěvákovi Borisi Grebenščikovovi, který ji podle svých slov považuje za nejlepší rusky psanou píseň. V roce 1986 vyšla na desce Deset Střel jeho kapely Akvárium pod názvem Město a stala se takříkajíc Borisovou "vizitkou". O pár let později se pak objevila i ve filmu Assa.
Píseň samotná je zasazená v kulisách Nebeského Jeruzaléma, jak ho popisuje Jan ve své Apokalypse. Podivná zvířata jsou inspirována viděním proroka Ezechiela. A hvězda, která provázela mudrce k narození Božího syna, by měla v písni provázet i osloveného (nebo spíš asi oslovenou) životem až do Božího království.
04.12.2023 07:57:41 | TRlVlUS