Na poslednej priečke rebríka
vo výstupe k nebesám
tvárou - v tvár planétam
hľadám svoju hviezdu.
Som stratený Astronaut
Zeme sa držím,
ako dieťa sukne
s dušou mladého chlapca.
Vesmírny Robinson Crusoe
hľadám loď,
ktorá by stroskotala.
Chcel by som letieť,
chcem padať do tvojho srdca
na čiaru života a šťastia
hľadieť zblízka.
Život je, ako pretekársky voz,
hukot motorov
a dav plných tribún.
Stratený hľadám stánok
dejiny prázdnych fliaš
vchádzam do ďalšieho kola.
Bez verše splašených jelenů by se můj vkus obešel. Ale báseň je to s pěknou představivostí a oslovila mně. Rád jsem si přečetl Irone*
04.12.2023 23:25:20 | šerý
Bez verše splašených jelenů by se můj vkus obešel. Ale báseň je to s pěknou představivostí a oslovila mně. Rád jsem si přečetl Irone*
04.12.2023 23:25:20 | šerý
Tahle je úžasná...a já ji málem přehlídla, bože to by byla taková škoda, kdyby mi tohle uniklo, tak ráda jsem četla o vesmírném Robinsonovi... a když jsi napsal ty řádky, že chtěl bys z výšky padat do jejího srdce...já jsem si představila bájného Ikara... wow, děkuji.
04.12.2023 22:47:46 | cappuccinogirl