Když vydaří se den
Toulám se po březovém háji
Je v něm krásně
Nádhera, až dech se tají
Bílé kmeny a nebe jako len
Listí něžně třepetá se
Prostě je to sen
V tom pozemském ráji
K nebi se tyčí
Vznešené břízy
Oděné do bělostné řízy
Vzdušnými korunami slunce svítí
Jak krásné je náhle
To pozemské žití
Dívám se vzhůru
Objímám hladká těla stromů
A nechce se mi domů
Ještě ne, ještě chvíli
Zadržet však nelze čas
Podržet lze ale v mysli
Ten pocit, ten obraz milý
A psát o něm básně
Ať je vám také krásně
Jako byste se mnou byli
Bříza nejen duchu svědčí
Ona také tělo léčí
Odvar z březového listí
Ledviny léčí, krev nám čistí
Tisíce účinků má
Tahle bílá princezna
Nádherná a léčivá
V lese první dáma
Jako u královského dvora
Taková je prostě ona
Bříza bělokorá
Děvče prozraď mi jak to děláš, ja nestíham Ti sekundovat,
nestíhám ani Tvé básně číst, ale když už jednou jsme s tim začali,
tak dnes večer svou báseň o bříze tu vystavím,
snad líbit se bude jako ta Tvá tak zatím Pá
;-)ST
06.01.2024 13:32:30 | Tomcat
březový Hájek, to je moje...má své vlastní kouzlo, které pak jako do duše by mi vklouzlo...sic už dávno doma, přesto mám ho stále před očima...stejně jako nahou ženu, Harleye či brokátovou košili z mých mladých let dovedu si hned vybavit...z toho ale jen ten březový Hájek dává mi klid, a někdy i chuť se pomodli...hezký jsi to napsala, milá kozorožka, a taky přeji hezký zbytek dne...m
03.01.2024 13:51:50 | mapato
miluju břízy...zvláště na jaře jsou nádherné
03.01.2024 13:09:26 | stormeater