Pocitová
Pocitová
Stojím vždy nahá u řádků
a mám proplakanou pohádku.
Bojím se,
že polknu bázeň,
že nepředám dál pochodeň.
Ramena táhnu
a za sebou vleklý stín.
V hlavě milión dezinformací.
Vnitřní síla se občas ztrácí.
Posílám bílý papír
a nehmotné Turínské plátno.
Dumám a uvnitř mír.
Občas povídám si se sebou.
Proč?
Verše občas zvučí
v portálu ničeho.
Jsem svědkem své oblevy
i vnitřních mrazů.
V zrcadle koukám
do děravých útesů.
Zas mlha a husto.
I to jsem já.
Mlčící gesto.
Proud slov i uragán.
Polka či kankán.
Zapomínám písmena.
Život je nerovná stěna
a zedník retušuje,
kde se dá.
Nová malba.
Na tu už sílu nemá.
Tma a peklo.
Půjčím si Dekameron.
Pak vezmu harfu
a v druhém portálu
s hadrem na hlavu
zapomenu.
Kouknu do divadla,
kde maska si zpívá
a v citu je hladová.
Tu skřivan přišel o pádla.
Opona je stržená.
Bolí to.
Ale ještě jsem nedožila
a báseň není hotová.
Uklízím list papíru,
aby za pár let dal míru.
Tak jsi psala a jdi dál.
I dějiny se dle interpretace mění.
Proč život se nepopostrčí?
A teď na plac.
Já se krčí.
16.10.2023
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Mkinko ty píšeš skvěle, ať je ti jakkoli a já sjsem z toho paf... jsi úžasná básnířka když je ti do tra la la, jsi skvělá, když melancholie rozfouká listy kolem tebe, jímavě dovedeš přenést na papír všechny své smutky a splíny a obavy... a já tohle všechno s tebou prožívám... děkuji, že díky tvým řádkům smím. Pohlazení dnes pro tebe. Myslím na tebe, srdíčko vzácný.
06.01.2024 17:11:43 | cappuccinogirl
Máš tam zajímavé niterné metafory. Bych řekl, že jedna z tvých nej která mě oslovila.
06.01.2024 12:08:38 | šerý
Moc a moc děkuji.ta je třikrát předělávaná a toto je poslední přepracování.uz jí díky tobě v této verzi nechám.jsem ráda , že oslovila
06.01.2024 12:13:07 | mkinka
....Opravdu barvitá v pocitech....spousta významů....líbí....někdy je nejkrásnější čistá bílá stěna bez malby.....pak vynikne to,co má, a všimneme si něčeho,co by jinak zaniklo.....Ji.
06.01.2024 10:58:31 | jitoush