sezobou z poledních strachů jáder
a vůbec se neohlédnou
po slupkách v sněhové nahotě
ni jedenkráte
nepohladí po hřbetu zem
odletí
.
.
.
...poprvé...
.
...podruhé...
.
...i potřetí...
...................
.
.
samozvané oběti
tak snad neodletí i ta krmítka, že bychom si je my ptáci odnesli z oken na probouzející se keře, kde se odvděčíme jarním zpěvem :) i ty brhlíku brhlíku*
19.01.2024 19:43:59 | J's ..
:)* jé, teď jsi vnesl jaro sem ... úplně jako zázrakem... Díky.. mám pocit, že je slyším... kdybychom mi lidé také více zpívali... :)*
20.01.2024 01:03:28 | narra peregrini
....A zasejc jsem si vzpomněla na ono..."Nejsem oběť,jsem hrdina."....Narro milá,báseň k sezobnutí....Ji.
18.01.2024 20:40:39 | jitoush
tohle je taková perla narro, ukládám si*
18.01.2024 08:51:00 | Sonador
jé, Ty mě těšíš :)* děkuji pěkně za Tvou stopu a přítomnost zde ***
18.01.2024 13:19:26 | narra peregrini
samozvané oběti... křídla si půjčují...
ale kam odletěly?
Jemné, chytré, přesné... jako vždy jsem se četbou zasnila, děkuji *
17.01.2024 14:56:32 | Ophelia81
Milá Oph, vážně mě Tvá přítomnost zde těší :) Děkuji, že jsi pobyla :)*
17.01.2024 21:21:07 | narra peregrini
Trošku jsem se zasnil ...
Bílá pláň
Vítr
Ani sýkorka
Jen ledopády
A vzápětí si lámu
Dlouhý rampouch
Jen pro radost
A jazykem neposlušného dítěte
Si aspoň jednou ...
Dvakrát ...
Třikrát ...
(Nikdo nikde ... jsem sám.)
***
Ať se Ti daří Narro.
17.01.2024 14:36:41 | Fialový metal
Je fajn umět dávat a nic nečekat. Myslím tím lidi, kteří pomáhají překlenout zimní období zvířatům a ptákům. Krmíme každý den, pro ptáčky mám ve verandě pytel slunečnice z výkupu, spotřeba je veliká a nevyjde tam tak draho...Moc hezká malá.
17.01.2024 14:32:57 | tide
jojo, inspirovala jsem se v krmítku :) většinou máme sýkorky, vrabce.. dneska jsem zaznamenala brhlíka... děti nadšeně listují v knihách a porovnávají :) ... akorát u lidí je to někdy... no.. asi smutné? ... když se ani neohlédnou...
17.01.2024 14:49:22 | narra peregrini