ulehám pod tíhou Tvých nedoplakaných slz
jednou mi každou z nich vyčteš
aniž bys nechal měsíc vykrvácet z úplňku
za sešitými břehy nočních můr
v nekončících průhledech nocí skrz
pro všechny zanedbané než
dokončíš poslední z inventůr
a já již více žebra v tóny snílků nenaladím
...Tedy otřep se jak psí,co z koupele vyběhla.....a žebra opět rozezní se snem nejhlubším a slzami očištěným.....Ji.
05.02.2024 21:50:54 | jitoush
Poooóóó špičkách
V noci jak liška
Bystrouška
Opatrně krouží
Kolem kaše co si navařila
A kdo jí s ní sní
Ti co mají křídla andělů
Ti co se ze snů probouzí
Ti co již poznají
Kudy na břeh z minulosti
Od kaše z pouhých starostí
A ráno modro moudré
V závoji z mlhy
Se probudí
02.02.2024 03:48:02 | Fialový metal
na připáleným rendlíčku no :):D ... možná to vyhrál ten, na kterého nic nezbylo :) může šupky dupky k Fialovému do komůrky na pralinky :)*
02.02.2024 13:43:30 | narra peregrini
Je silná. Smutnej pohled "přítomna" do možnýho "budoucího".
02.02.2024 01:46:16 | cappuccinogirl
nojo, ono i kdyby se jeden rozkrájel na naprosto perfektní plátky laskavostí, vždy se najde něco, co mu lze vyčíst ... co podcenil či nedomyslel... C'est La Vie... ani vlastně nevím, jestli je smutná...
02.02.2024 13:41:29 | narra peregrini