ohroženej druh

seděl jsem na zahradě
drbal psa za uchem
a psal
svému synovi dopis

...chci Ti představit
toho tátu
kterým teď jsi Ty

muže
kterého si v sobě neseš
od prvního dne
kdy jsi se narodil

kdy jsi nás
své rodiče
učinil šťastnými...

na chvíli jsem přestal psát
protože k En přišla kamarádka
na jógu

objímaly se tak vášnivě
že jsem je musel pozorovat

napadlo mě vzít foťák
ale na tyhle okamžiky
máte vždycky jenom zlomek času
a pokud nejste připraveni
nemá cenu
se tím dál zabývat

udělal jsem tedy holkám kafe
a vrátil se
k ořezané tužce a papíru

...jsi chlap
na kterého jsou kladeny nároky

zvenčí i zevnitř

tak
jak jej okolní svět (rodina
práce, lidé...)
posuzuje

jak by měl otec vypadat

a pak
jsou tu Tvoje vnitřní představy
jak ses rozhodl to dělat

jaký jsi se rozhodl být

pozoruji Tě
když pomáháš své ženě do kabátu
když se nás ptáš
jestli nepotřebujeme s něčím pomoci

staráš se o svoji rodinu

jsi ten druh
co jde s problémy a životními výzvami
do konfrontace

jsi silný a plný energie

víš si rady
hledáš řešení
tak dlouho a vytrvale
až vyhraješ

když jsou poklesy
a všichni v panice utíkají
Ty nakupuješ

když ostatní přešlapují
jdeš si pro zisk

na co sáhneš
proměníš ve zlato

svět Tě obdivuje
my
Tvoji rodiče
Tě také obdivujeme...

přerušil jsem psaní
přistihl jsem se totiž
že mám trochu vlhké oči

jako správný chlap
jsem to přisoudil jarní alergii

a navíc
nedávno jsem se rozhodl
čelit svému strachu
který mě poslední roky svazuje

mám takový postup
dělám spontánní věci
a nikomu to nevysvětluji

na zahradě máme houpačku
stavěl jsem ji pro vnoučata

zvedl jsem se
a přenastavil ji
na dvoumetrového chlapa

sedl jsem si
a začal se houpat

ze začátku to bylo trochu prkenné
ale pak to bylo čím dál tím lepší

a já se houpal dál
a výš
až se celá houpačka vyvracela

bylo to jako jízda na kole
to se nezapomíná
být člověkem

vrátil jsem se pod borovici (pes
už byl pryč)
a začal jsem znovu psát

...časem zjistíš, že jsi odlišný
od těch ostatních
co vysedávají po barech
a věnují se svým ,,koníčkům,,

jsou podělaný strachy
něco dokázat

od všeho
se navzájem odrazují

a Ty to uděláš
odstřihneš je

oni Tě označí za pošetilce

ale nesuď nikoho
protože pro spoustu lidí
je to jediný způsob života

budeš dýchat pro rodinu
a pro svoji práci

a na lidi
kolem sebe
naložíš vysoké nároky

takže budeš hodně sám

a ti
co Tě neopustí
vydrží to s Tebou
se pro Tebe stanou nepostradatelnými

v telefonu Ti zůstane
jenom pár čísel
ale ta
se nikdy nezmění
a budou vždy fungovat...

na chvíli jsem zase přerušil psaní
protože jsem si vzpomněl
že mým zážitkem bylo
když jsem se učil chytat ryby
abych to mohl naučit syna

našel jsem partu rybářů
a začal s nimi jezdit

časem jsem chtěl vzít i syna

oni ale
pro to neměli pochopení
brát tam svoje děti

byla to prý chlapská akce
a říkali mi
že ho mám vzít
raději na Matějskou pouť

a tak jsem začal
jezdit jenom se synem

zamotaní do vlasců
s příručkou rybáře
jsme se to nakonec naučili

a když syn vyrostl
nechal jsem ho řídit auto

začal tam vozit on mě

seděli jsme u vody
nahozené pruty
a probírali jsme důležité věci

nastiňovali jsme budoucnost
diskutovali o vizích

přesvědčovali jsme se navzájem
že nic není nemožné
a ujišťovali se
že budeme dobří (v
pravém slova smyslu)

musel jsem si vzít
další list papíru
abych mohl pokračovat

popsanou stránku
jsem položil do trávy
a dal na ni oblázek
aby ji vítr neodnesl

...budeš se muset
vypořádat s egem

protože Tě jistě ovine

jeho příchod
je plíživý a nenápadný

poznáš ho podle toho
že se Ti daří
všichni Tě plácají po ramenou
a říkají
že jsi nejlepší

a Tvé úspěchy
jsou lepší
a lepší
než ty předešlé...

holky skončily jógu
a loučily se u vrátek

už se neobjímaly tak vášnivě
mávl jsem na ně rukou
a vrátil se k psaní

...nezapomeň
na toho malého kluka
který tak rád maloval koníky
a měl je
na stěnách svého pokojíku

zkus si vzpomenout
jak jsi to tehdy viděl

to jsi byl totiž nejblíž
podstatě
vesmíru
Bohu

byl jsi sjednocený
se svojí duší

protože tenhle stav
to je cesta...

okolo prošla En
usmála se
a položila přede mě vodu

vzal jsem sklenici
do obou rukou
a dlouze se napil

za chvíli byla zpátky
že má hodinu volno
a co se mi prý v noci zdálo

řekl jsem jí
že jedna moudrá žena
mi nedávno (když
dlaní stírala mouku z kuchyňské linky)
sdělila: ,,v hlavě
můžeš mít buďto sračky
nebo hračky...,,

usmála se
protože jí to bylo povědomé

a já jí vyprávěl
že jak jsem o tom přemýšlel
tak mi to nějak uvízlo

a proto jsem měl
celou noc
plnou hlavu
malých plastových autíček
s malými korbičkami

a malé bagříky
nakládaly ty moje sračky
na ty náklaďáčky

okolo spousta igráčků

pomalu jsme to všechno odváželi

ještě chvíli
jsme se o tom bavili
ale pak jsem se omluvil
že potřebuji psát
abych neztratil nit

...a jestli
Tě to jednou semele (jako
se to stalo mně)
tak nepanikař

tou cestou
už někdo šel
a bude vědět
čemu právě čelíš

věř mi
že na to nebudeš sám...

dostal jsem chuť na jablko
a tak jsem si pro jedno zašel

v kuchyni jsem si všiml
že mísa s jablky
je poloprázdná

a tak říkám: ,,hele
kde jsou všechna ta jablka?,,

a En: ,,včera
jsi je jedl celý den,,

vůbec jsem si to nepamatoval
a tak jsem se zeptal: ,,chutnala
mi
alespoň?,,

pohladila mě
a dala mi pusu na čelo

další řádky
už jsem psal v kuchyni
a dojídal u toho ta jablka

...pozor na kalkul
nelze si nic koupit
od vlastního svědomí

já osobně
jsem s ním handloval
a nevyšlo mi to

zakázal jsem si
radovat se

a myslel jsem
že to vyměním za absenci strachu

to se nekonalo
já se bojím, Richarde...

En
se mi přišla ukázat
v nových šatech

procházela se a otáčela
v kuchyni
jako manekýna

byly to jarní
květované šaty

moc jí to slušelo
a mě napadlo
že by je mohla nosit bez podprsenky

ale neřekl jsem jí to

protože jsem žárlil
na představu
jak chodí venku
tak krásná

vystavuje
tuhle přenádhernou ženu

na druhou stranu
jsem si uvědomoval
že svět
takový skvost potřebuje

sklonil jsem hlavu k papíru
abych dokončil dopis

...drahý Richarde
psal jsem Ti vlastně o sobě
ale myslím (jsem
si téměř jistý)
že touto cestou půjdeš taky

ona je pro nás
tak trochu nevyhnutelná

brzy budeme
v porodnici čekat
jestli je naše další vnouče holka
nebo kluk

máte to pro nás jako překvapení

v komodě jsou uloženy dva pruty
jeden růžový
a jeden zelený

koupil jsem pro jistotu
obě barvy

tak mě prosím
za pár let
až to malé bude mít rozum
vezměte na ryby

a pojedeme
viď?...