CHTĚLA BYCH MÍT TVÉ FOTO

Tolik mne těší, že mi za tohle nedáte na zadek, pane fotograf:-) Bo jsem tak trochu vjela do tvýho světa, příteli a odmítla vymoženosti, co nabízí... ne že bych nebyla pro zásahy do skutečnosti, ostatně ženské plemeno se vzhledem k existenci rtěnek a očních linek má tendenci vylepšovat už dlooooouho, ale v poslední době už je toho všeho ňáko moc...aspoň na mě:-):-):-)
Krásnej komentík jsi mi tu zanechal, děkuji:-)*

06.05.2024 15:41:17 | cappuccinogirl

Jsme v tomhle naprosto zajedno, příteli, vidím to stejně:-)**

03.05.2024 15:17:17 | cappuccinogirl

...ani vosková
...ani figurína
... tož na houpačku pět lístků prosím:-)**

28.04.2024 15:24:46 | cappuccinogirl

Pravdu máš... ani se o to nesnažím, nerada dělám zbytečný kroky...natož v běhu:-)*

26.04.2024 13:28:03 | cappuccinogirl

Umělé...mnohdy válcuje přirozenost...a mnohdy ne, a tohle druhé "mnohdy" je živná půda pro můj optimismus... dovoluje mi úsměv:-)**

25.04.2024 13:49:45 | cappuccinogirl

Ráda si hraju s obraty, ráda obracím...ráda hraju, málokdy vyhrávám:-):-):-)*
Moc děkuji za milý komentík, Dejvi:-)*

25.04.2024 11:46:39 | cappuccinogirl

Anfi já jsem tak ráda, že tou hlavičkou přikyvuješ, a že jí nade mnou udiveně nekroutíš:-):-):-) Jsi bezva:-)**

24.04.2024 18:45:32 | cappuccinogirl

:)***

24.04.2024 18:47:23 | Anfádis

Jooo, uhodla jsem...a neboj, taky tě mám:-):-):-)***
Jsi má tříhvězdičková:-):-):-)

24.04.2024 18:50:32 | cappuccinogirl

:))
Tak to jsem moc ráda, Ccicci :)*

24.04.2024 19:13:42 | Anfádis

Jseš borec, Kane... ty dva řádky...mne fakt napadly první...a kvůli nim (a díky vzpomínce na dcerku, která s těma fotkama čaruje tak, že už si kolikrát ani není podobná)...ten ostatní "obal"... vyhmát jsi to:-)**

24.04.2024 17:33:04 | cappuccinogirl

To nebylo nic těžkého, ten citát byl na ráně, nemusel jsem nic dekodovat. :-))

24.04.2024 19:36:34 | Kan

Jsem každopádně ráda, že nezapad:-) Byla by ho škoda, myslím:-)

24.04.2024 19:39:16 | cappuccinogirl

To víš, že jo. Je to výstižný citát. Měla jsi šťastnou ruku. :-))

24.04.2024 21:17:22 | Kan

Šťastnou ruku???

24.04.2024 21:20:11 | cappuccinogirl

No přece prsty na klávesnici. Nebo ne ? :-))

25.04.2024 10:42:59 | Kan

Tož ale těma prstama na klávesnici to většinou skoro až končí:-):-):-) Začátek je třeba hledat jinde...:-):-):-)*

25.04.2024 10:48:41 | cappuccinogirl

A kde ? Pokud namítneš knihu, pak rukou ji otevřeš, alespoň já to tak dělám. Rukou listuješ, prstem si ukazuješ. Ruka je u všeho. :-))

25.04.2024 10:57:19 | Kan

Ruka "zhmotňuje" myšlenku...ale myšlenka ze začátku existuje...jako nehmotná...pokud je dobrá, pak ruka zapíše, pokud o ničem, rukou nad ní mávneš...:-):-):-)

25.04.2024 11:00:09 | cappuccinogirl

Ruka solupracuje s myslí při získávání zkušeností a na tom základě mohou vznikat nové myšlenky i nové zkušenosti. :-))

25.04.2024 11:32:32 | Kan

Ta spolupráce ruky a mysli je propojitelná... stejně tak spolupráce prázdného žaludku a mysli nebo nohy a mysli... když nakopneš krtinec, může vzniknout dílko o rodné hroudě... nebo o naštvaným krtkovi:-):-):-)
Zjednodušuju a nadlehčuju, uznávám, snad se nezlobíš:-)**

25.04.2024 11:44:59 | cappuccinogirl

Ne, nezlobím, vždyť o nic nejde. :-))

25.04.2024 12:49:52 | Kan

Jsi zlatý... udržuješ si svůj nadhled, to je skvělý, kdyby mi to někdy nešlo, předběhni svou rukou mou nenadhledovou myšlenku...a "popostrč":-)*

25.04.2024 13:52:03 | cappuccinogirl

:-))

25.04.2024 16:52:53 | Kan

Já teda musím říct, že se na fotky moc ráda podívám, ale...mne na svý:-):-):-) Momentky...ty jsou opravdu fajn, není na nic nic strojenýho a mám je nejradši...:-) I když teda, když ořede mnou někdo zašermuje foťákem, většinou ze mě se smíchem vypadne slovo "neohrožuj":-):-):-) Ale zachytit společný okamžiky je krásný a tak se tomu ani já občas nevyhnu:-):-):-)
Přeju moc hezkej den, Marťásku:-)*

24.04.2024 10:02:04 | cappuccinogirl

Číst z tváří...:-)*

24.04.2024 10:05:38 | cappuccinogirl

Ráda se procházím světem, i tím zachyceným a fotografie mne dostane i tam, kam se noha ještě nedostala a ani nikdy nedostane...:-)*

24.04.2024 10:06:38 | cappuccinogirl

já si dělám v mobilu kočičí album a to mě těší, když zrovna zlobí počasí

24.04.2024 10:34:03 | mkinka

To je krásná zábava, Jitunko, věřím, že ti to dělá velkou radost...protože kočičky, to je tvůj srdíčkovej svět, pohladí, když je smutněji:-)*

24.04.2024 10:46:48 | cappuccinogirl

Ano, tak to mám přesně, jak píšeš.

24.04.2024 10:51:12 | mkinka

Různě snad, naštěstí je ta retuš duše myslím mnohem těžší... To jakej člověk je, neskryje dlouho... líbivá slůvka? To aby měl člověk paměť jak slon, aby si pamatoval, co komu...
Podle mně je lepší to- co na srdci, to na jazyku, jenže i to přináší do života trable...

23.04.2024 23:43:59 | cappuccinogirl

no nevím... svět je plnej masek, falešnejch tváří a slov... oni si to lidi už ani neuvědomují, že nejsou sami sebou, podléhají vlastním iluzím a falešným obrazům o sobě sama... do jisté míry je to v pořádku, když jsou ale ty nůžky mezi falešným obrazem a skutečností rozevřené příliš, člověku samotnému to ubližuje a neprospívá... neuzdraví se...

23.04.2024 23:49:07 | Sonador

Člověk by měl vědět, kým je... alespoň sám sobě by neměl nic nalhávat...Tu svou pravou tvář by si měl pořád uvědomovat... A s ní umět žít, ve většině svýho života... Ale uznávám, že jsou v životě okamžiky, kdy nasadit masku je vlastně moudré.Chrání. Ale mít masku nasazenou skoro pořád, to už musí být děsně únavný. A neuvědomovat si už ani, že ji mám...tak to si nedovedu ani představit...

24.04.2024 00:07:16 | cappuccinogirl

by měl... problém je, že si člověk neuvědomuje, že nějakou masku nosí... obejmout své stíny lidi děsí, tváří se, že neexistují, a že k nim nepatří...
vidí je u druhých a dráždí je... což je ale dobrý způsob, jak ty své poznat;)
člověk, který opravdu zná a přijímá sám sebe je ještě pořád velká vzácnost... není divu, je to práce, práce, která zabere roky...

24.04.2024 00:12:27 | Sonador

Myslím si, že přece jen platí, že sám sebe znáš nejlíp...jestli to nejlíp znamená automaticky na sto procent, to nevím, tady bych si nebyla tak úplně jistá, i sám sebe může člověk překvapit. Jakej člověk je, s tím se nemusí vždy smířit, někdo na sobě pracuje víc, někdo míň, někdo se trápí... přijmout sebe sama se vším všudy, to je mi jasný, že nedokáže každej, na rovinu říkám, že ani já ne...

24.04.2024 00:21:56 | cappuccinogirl

problém je v tom, že nám až příliš záleží na tom, co si o nás ti druzí myslí a bojíme se odmítnutí... hrajeme role, se kterými jsme tak srostli, že si už neuvědomujeme, že to role jsou...

abych to odlehčila (a uzavřela) já se překvapivě překvapuju neustále:D a jsem ráda! vždyť by sám sebe člověk brzy unudil k smrti;) dobrou noc, cappu*

P.S. dokud se člověk opravdově nesmíří sám se sebou, nesmíří se ani s nikým jiným... míra přijetí bližních je přímo úměrná míře přijetí sebe sama - s tím dobrým, i tím zlým...

24.04.2024 00:31:39 | Sonador

Že jsi odlehčila, za to jsem vděčná...
Taky za to, že jsem si až teď uvědomila, že tím jak při tom psaní komentu píšu občas obecně, občas sama za sebe, povedlo se mi tak trochu smíchat hrušky a jabka:-):-):-)
A ty jsi mě na to uvědomění přivedla svým PS, děkuji ti. Je to zvláštní, furt vim jen co vím, ale je mi najednou jaksi líp:-)
Přeju dobrou noc, Son:-*

24.04.2024 00:40:27 | cappuccinogirl

představ si, že i mně je líp...:) děkuju, a hezké sny*

24.04.2024 00:44:34 | Sonador

Hmmm...tak nějak mi bylo jasný, že si tímhle naběhnu...
Jenže Jiříčku, ten hrnek kafča mně docela vystihuje, fakt...je voňavej, usměvavej, vroucí... a to ccino ke mně fakt už dost dlouhý roky patří:-):-):-) A navíc - všim sis, že je to obyč hrnek, nic exkluzive??? Takže vlastně nekecám, jsem to já:-):-):-)**

23.04.2024 22:59:33 | cappuccinogirl

copak já, spíš co mladší dcera na to, jestli viděla co tam čaruješ... :)

23.04.2024 23:22:30 | J's ..

Tak takový čáry máry, aby z obličeje se stal hrnek kafe, by asi nezvlád ani photoshop... vkládám slůvko "asi", bo pro sichr, kdyby ta technika byla dnes zas o kus dál než včera:-):-):-)

23.04.2024 23:25:57 | cappuccinogirl

Inspirovala mne mladší dcera... co ta s těma fotkama dokáže, to je až neuvěřitelný... jenže je to, jako by sama sobě kreslila druhou tvář...pokud je to ještě hra, ok... ale pokud by to měl bejt nějakej životní postoj...
Miluju lidi, jaký jsou, složitě je v něčem hledat...proč??? Neberu mejm dětem tuhle "srandu", ale doufám, že budou vždycky vědět, že všeho s mírou...
Zdravím tě, sestřičko, touláš se a chybíš:-)***

23.04.2024 22:31:15 | cappuccinogirl

Neboj, jak někde zaznělo (proboha, kde to bylo???), Já se vrátím a se mnou přijde zákon :-D jen je teď trochu časově vypjatější období a není moc inspirace. Ale je to zase jen otázka času, než se ta mrška někde objeví :-D

25.04.2024 11:43:11 | Jupiterka

Vypjatější období, vypjatější dílka...ulev si, sestřičko, vypiš to ze sebe... a až se teda vrátíš, vem s sebou i pro mne trochu tý Kolaloky, limonádnice z Jupiteru, ju??? Vítaná změna to bude, furt to ccino taky žbrndat nemůžu:-):-):-)**

25.04.2024 12:15:39 | cappuccinogirl