Páteční ráno

Potkala jsem známou
po deseti letech
a chutnala nám káva.
Byla to náhoda
a na roky vzpomínala.

Ty kortikoidy nejsou příjemné,
ale pak se smála.
Nemoc si nevybírá.
Hodně zhubla,
ale byla pořád milá.

Svěřila se.
Nesu kytku doktorce
a jdu na kontrolu
po půl roce.

Dovedla jsem jí na Karlovo náměstí,
není z Prahy.
Bála se, že zabloudí.

Roztroušená skleróza
potřebuje dohled stálý.
V čekárně jen lidé mlčí.