nevím jestli ještě žiješ

Chodili jsme z hospody pěšky tmou z Rožnova do Vidče a z kremačního komínu vylétaly potichu vlaštovky.  Jedna za druhou, poskládané nad koleny skládané sukně z novinového papíru

pršel z nich versálkami vítr

a saze

padaly na zem

sametovou stuhou nahoru

šli jsme okolo všech těch paramitů

Vykládals mi, že ti umřela učitelka, chvilku po škole, taková drobná holka. Na zápal slepého střeva. Chvilku jsi byl smutný. Pak už jen světlušky co jsem chytala do dlaní.

Když zavřu oči, jsi tu.

Ještě pořád se nemaluju a dozadu stažené vlasy

u studny na zahradě  na lískovém keři

ručník pejsek s kočičkou a mýdlo s jelenem

---

nevím jestli ještě žiješ

řek jsi vždycky pro tebe budu a pak zvedl hráz mezi nebe a půdu s ponkem našeho dědy

zůstal jen němý otisk prstů na hoblíku

s tím teď spím

měls krycí jméno

Kufr