zní
deštěm zmáčenou krajinou
zpěvy těch nejtišších
mlčenlivých tvorů
nechť slova se rozplynou
když duše dotkne se svých srdcebolů
tepotem chvíle
a Ty v ní
neuhni pohledem
kráčejte spolu
je po dešti...
Narro, Narrunko, miluji déšť - před, během, i po - a Tvé "po" je moc milé-nádherné :-)*
05.07.2024 14:16:33 | Ondra
Ondro, Ondrášku, jsem tedy ráda za sdílení okamžiku s dešťovým věrným fanouškem :)
05.07.2024 21:00:09 | narra peregrini
....Po dešti jakby pročištěno a bouří to,protože těch nánosů lidského konání a ano....tichučko a štěbetání těch nejmenších....je fajn,že zasejc vkládáš Narro Per.....Ji./úsměv/
05.07.2024 11:36:45 | jitoush
těší mne Tvá přítomnost u mých :) děkuji... neměla jsem teď nějak dlouho kapacitu ani invenci...
05.07.2024 20:58:03 | narra peregrini
Ráda poslouchám zpěvy těch nejtišších... Krásné *
05.07.2024 09:00:37 | Ophelia81
a čistotou voní vzduch... krásná je*
04.07.2024 22:47:47 | Sonador
Krásná báseň Narro.
04.07.2024 22:35:01 | Fialový metal
Díky, Fialový :)
původně to byla snaha o čtvrtou hru, ale nakonec jsem se vydala tou svou, meditační cestou :) nechala jsem se unést v představách, že jsem jen volně psala bez zadání... I tak jsi mi byl inspirací.. tedy děkuji ;):)
04.07.2024 22:47:07 | narra peregrini