snad z kraje
nebo od prostředka
v obrazu
Mikuláše Medka
ztracen jak
v poušti drobných kdyby
i oči často vidí chyby
zvláště ty
korunního svědka
kterému se ten obraz
líbí
každý kout
každá vráska v kůži
obrazu, který
duši láme
hlubší, než vše
co dosud známe
neznámo
z něhož dech se úží
to v okamžiku
kdy se v muži
probudí sen
na nějž se ptáme