Vodníkova dcera.

Večer sedí u jezera,
mladé děvče, něčí dcera.
Nohy ve vodě má po kolena,
vlasy dlouhé, kupodivu do zelena.
Češe si je, zas a znova,
je to dcera vodníkova.
K večeru na hrázi sedí,
všichni ve vsi o ní to vědí.
Vodník svoji dceru chrání,
proto musí za svítání
jít se jeho hezká dcera
přes den ukrýt do jezera.
Lidé denně po hrázi,
do vsi i z ní prochází,
a tak se taky stalo,
že se děvče zakoukalo.
Zakoukalo do mlynáře,
vždycky zrudnou její tváře,
když ho vidí kolem jít;
svůj cit neumí utajit.
Svěřila se matce svojí,
že se lidské lásky bojí,
že nemůže spát.
Nemusíš se lásky bát,
když tě bude milovat.
Ty jsi napůl lidská žena,
vychovaná, nezkažená;
já jsem taky neměla,
člověka za manžela,
no a u tebe je to tak,
s láskou právě naopak.
Otci se také svěřila,
v jeho lásku věřila,
i v to, že radu jí dá,
když ví, že ji neuhlídá.
Moje drahá dcero milá,
víš ty, zda ses mu zalíbila ?
Co ty o něm, vlastně, víš,
když zatím denně jenom sníš ?
Jak mám o něm něco vědět,
když přes den musím doma sedět ?
Copak můžu někam jít ?
Tak, jak se mám seznámit ?
Chtěla bych jít k muzice,
do hospody, do vesnice.
Tak si zajdi dcero moje,
připravit se do pokoje,
potřebuješ trochu času,
pro své šaty, pro svou krásu.
Z ranní mlhy šaty vzala,
vlasy sobě rozčesala,
pak upletla si nový,
krásný věnec leknínový.
Na hlavu si věnec dala
šaty duhou přepásala,
i vlasy rosou přizdobila,
aby se mlynářovi zalíbila.
Vydala se kolem vody
pěšky do vsi, do hospody,
tam už hudba pěkně hrála,
dívka před hospodou chvíli stála,
neznalá své krásy.
Pak přičísla si svoje vlasy,
tím odvahu dodala si
a do lokálu vstoupila.
Všem chlapcům se líbila,
s každým jeden tanec měla,
jen na mlynáře zapomněla.
Nebyl, čtenáři můj milý,
na svém místě v pravou chvíli.
I, kdyby se po něm ptala,
stejně by ho nepotkala.
Mlynář si šel svojí cestou,
byl ve městě za nevěstou.
A, tak vrátila se do jezera,
trochu smutná, vodníkova dcera.
Poznala, že život lidí
jiný je, než, jak ona to vidí,
nečekají na bytosti,
co nejsou taky z masa, z kostí.
Teď už ví, že s láskou svojí,
v lidském světě neobstojí.