Hruška koňského sedla
to stydké místo něhy
cesta tam kdysi vedla
v dvojici prsů břehy
hořká je vůně koriandru
( proč z medu vybírati chloupky včel )
co svědči Gynnys, svědčí Andru
když blázen touhy znovu zešílel
k ránu se pecen dopéká
je plna žďářišť, žhnoucích vět
ta vůní bibliotéka
i šepotem lze oněmět . . .
Matahajo drahý... jsem tvými verši znovu a znovu fascinována... překrásné*
20.08.2024 18:27:42 | Sonador
ahoj Slávku, poetické až do nebe, zanechává ve mě velmi příjemný dojem...řekl bych, pokud bychom se tedy dohodly, že můžu, ve věci jsou Tvé vzpomínky na mládí tak na rozhraní dětských a předpubertálních let, kde Tvé city cosi přechodně zakalilo, ale z čeho jsi celkem rychle vybruslil a opět zapadl do bezstarostnosti dětských let...prozradíš mi, kdo je Andru? moc líbilo, Slávku...v
20.08.2024 18:04:05 | mapato
Nádherný, Matahajo. Ukládám si do sebe, ale protože má paměť má své limity, vracet se budu:-)*
19.08.2024 18:33:40 | cappuccinogirl
Mě to také něco připomíná a musím říci, že mi to úplně zhatilo mou soustředěnost na práci... Skvělý počin!
19.08.2024 14:50:06 | Koala
Hodně líbí, připomnělo mi to hospodářství,kde jsem byla s babičkou šťastná.
19.08.2024 14:18:52 | mkinka