Chodí v šatech ze lnu, nebe
a šípkových květů
se zlatem ve vlasech
skoro nenápadně
poddává se světu... láskou
když je to její „zase dobře“
neskutečně křehké, nebojí se
Ví
.
Chceš-li kvést, potřebuješ deště.
Moc hezká. Nevím proč jsem si vzpomněla na vlčí mák.
05.09.2024 20:34:58 | Vivien
se usmívám, mohlo by to začínat i těmi, jen by to nebe muselo být noční:) děkuju, Viv*
06.09.2024 20:54:04 | Sonador
klidně ať prší i tři dny,
tak akorát
04.09.2024 23:48:40 | agent
jemné, přírodní,ke konci pravdivé.. :) šeptané
04.09.2024 22:18:50 | Svensen
ke konci, i na začátku... ba i uprostřed:) ...moc děkuji za milá slova*
04.09.2024 23:35:19 | Sonador
Jé, to je hezký... ještě.
04.09.2024 19:01:25 | Jiří I.Zahradník
ještě?
04.09.2024 23:16:38 | Sonador
... ze slunce a vláhy zkrásní (nejen) květy... z dobré poezie lidské myšlenky a cítění... děkuji...
04.09.2024 18:21:32 | mravenec
no, kéž by to ta má vskutku, aspoň někdy, uměla... těšíš mě moc, děkuju!**
05.09.2024 20:19:30 | Sonador
..když slyším slovo len - hned v asociaci
se zjeví mi ten kvítek modrofialový
jak s láskou větrem kolébat se nechá, jak si hoví
a jak se k dešti myšlenkami v horku navrací :)
04.09.2024 12:24:50 | šuměnka