U nádraží
U nádraží
Je půlnoc
a nikdy není ticho.
Brzdící koleje.
Pouliční lampy
hledí do temnoty
skrze zvláštní vize.
Jaká stanice?
Umělá družice?
Či odcizené nitro?
Ten měsíc
se mění od rudé do žluté
a ruce ždímají svetr.
Proč?
Další pouť.
Bez konce
i strach z odmítnutí.
Nejezděte.
Stejně nikde
není nikdy
cílová stanice domov.
A co Vrátkov?
Prosím.
Gong.
Spěte klidně.
Dech je svěží
a samota
vyzývá osudí
v ulitě bez lidí.
a nikdy není ticho.
Brzdící koleje.
Pouliční lampy
hledí do temnoty
skrze zvláštní vize.
Jaká stanice?
Umělá družice?
Či odcizené nitro?
Ten měsíc
se mění od rudé do žluté
a ruce ždímají svetr.
Proč?
Další pouť.
Bez konce
i strach z odmítnutí.
Nejezděte.
Stejně nikde
není nikdy
cílová stanice domov.
A co Vrátkov?
Prosím.
Gong.
Spěte klidně.
Dech je svěží
a samota
vyzývá osudí
v ulitě bez lidí.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
mě tramvaj v noci za ulicí uklidňuje
24.09.2024 16:58:51 | agent
Vrátkov jako Vrátkov ?? / vím, myšleno jinak - :))
ale tam jsme jezdili bohdá na jahody
22.09.2024 10:34:21 | šuměnka
Je to též jméno vesnice tady blízko,to ano,ale tady je to jako metafora pro návrat a prostě to má podvědomě i další vysvětlení a to je dobře, že se prostě člověk zastaví a mysl tvoří v prostoru cesty života.
22.09.2024 10:38:44 | mkinka