tak jako večery podzimního ponuří
prahnoucí po světle
utichám
po louce odkvetlé
hledajíc příměří
procházím
bezduše
Bůh ví kam...
velmi citlivě napsáno..
04.01.2025 21:57:33 | Ywach
to je pěkné, nemám teď moc na liter čas a na mnohé své texty jsem zapomněla... děkuji za milý komentář i za vrácení v čase :))
04.01.2025 22:48:33 | narra peregrini
Ale jsou dny, ale je smutno, na hrobě léta rostou krásenky nejprostší.
15.10.2024 03:17:56 | Matahaja
on to ví a ty taky...
14.10.2024 19:53:00 | enigman
ale jo, ale někdy je fakt to nechat jemu a nemyslet :) nechat se vést...
17.10.2024 07:02:47 | narra peregrini
Pěkná básnička, narro, jenom mi připadá, že jsi misto k příměří došla k odevzdání... i když... i tak leckdy příměří dopad... Bůh ví...
Pěkný večer:-*
14.10.2024 18:53:18 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ahoj Žluťáku, ano, přesně tak. Však je několik cest, jak opustit rozepři... Ať už vnitřní či vnější.. Záleží na situaci a potřebě každého z nás...
17.10.2024 07:01:22 | narra peregrini
je skvělé, že semotamo, procházíš tudy, Narri... a vůbec ne bez duše;) ...a krásný text*
14.10.2024 06:16:17 | Sonador
Narrenko, kudy procházíš, tam zanecháváš stopu, na kterou se nezapomíná*
13.10.2024 23:52:15 | cappuccinogirl
je to oslovující
13.10.2024 22:51:38 | víc
.....Možná někdy i my......víme......Ji.
13.10.2024 22:48:56 | jitoush
... někdy ano.. a někdy je fajn nevědět a nechat se vést intuicí :)* měj krásný den Jitu :))
14.10.2024 15:52:40 | narra peregrini
....I Ty,milá Narrjenko.....a děkuji,však víš,ještě se k tomu Tvému vrátím....Ji.
14.10.2024 17:32:45 | jitoush