toulavá
toulavá
tak jako večery podzimního ponuří
prahnoucí po světle
utichám
po louce odkvetlé
hledajíc příměří
procházím
bezduše
Bůh ví kam...
Komentáře (24)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Ale jsou dny, ale je smutno, na hrobě léta rostou krásenky nejprostší.
15.10.2024 03:17:56 | Matahaja
on to ví a ty taky...
14.10.2024 19:53:00 | enigman
ale jo, ale někdy je fakt to nechat jemu a nemyslet :) nechat se vést...
17.10.2024 07:02:47 | narra peregrini
Pěkná básnička, narro, jenom mi připadá, že jsi misto k příměří došla k odevzdání... i když... i tak leckdy příměří dopad... Bůh ví...
Pěkný večer:-*
14.10.2024 18:53:18 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ahoj Žluťáku, ano, přesně tak. Však je několik cest, jak opustit rozepři... Ať už vnitřní či vnější.. Záleží na situaci a potřebě každého z nás...
17.10.2024 07:01:22 | narra peregrini
je skvělé, že semotamo, procházíš tudy, Narri... a vůbec ne bez duše;) ...a krásný text*
14.10.2024 06:16:17 | Sonador
Narrenko, kudy procházíš, tam zanecháváš stopu, na kterou se nezapomíná*
13.10.2024 23:52:15 | cappuccinogirl
je to oslovující
13.10.2024 22:51:38 | víc
.....Možná někdy i my......víme......Ji.
13.10.2024 22:48:56 | jitoush
... někdy ano.. a někdy je fajn nevědět a nechat se vést intuicí :)* měj krásný den Jitu :))
14.10.2024 15:52:40 | narra peregrini
....I Ty,milá Narrjenko.....a děkuji,však víš,ještě se k tomu Tvému vrátím....Ji.
14.10.2024 17:32:45 | jitoush