rudé rty a tmavé stíny

rudé rty a tmavé stíny

Anotace: ...

 

vědoma si toho
že Ti to sluší
pózuješ přede mmou

pohyby
jako kočka na vlnitém plechu

natočené lokny (připraveny
k houpání)

tělo k roztrhání...

ve mně divá zvěř
týden jsem nejedl…

přivíráš dveře
vrháš pohled
a šeptáš: ,,postarej se o mě…,,

 

Autor piťura, 28.10.2024
Přečteno 79x
Tipy 29
Poslední tipující: MatyhoZmaty, karolinakarol, enigman, maliska, stmivani.na.lepsi.casy, jort1, víc, cappuccinogirl, Vivien, martinaV, ...
ikonkaKomentáře (17)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

hladová...

29.10.2024 13:14:39 | enigman

líbí

;-)

29.10.2024 15:02:51 | piťura

líbí

jako studen, jsem moc nejedl, měl jsem akrát na cigára

29.10.2024 02:09:11 | víc

líbí

;-)

29.10.2024 15:02:37 | piťura

líbí

.. o to všechno se musí pečovat, a u piťurů mají recept, na nezevšednění a dlouhověkost vztahu, což vyžaduje zvláštní péči, od ní i od něho, ach bože, nevím proč mám u tebe vždycky dojem, že nestárnete, ale psst ..

28.10.2024 19:31:43 | Vivien

líbí

Drahá Vivien,
děkuju Ti za návštěvu
která je
jako vždy
ve Tvém podání
výjimečná

jestli v tomhle životě
ještě stihnu
otevřít restauraci
bude se jmenovat ,,u piťurů,,

to jsi vymyslela Ty

a já říkám: ,,proč ne?,,

je to jenom na nás

a
na Boží vůli

existuje totiž hezké rčení
které jsem tady
už určitě uvedl: ,,chceš-li
rozesmát Boha
vyprávění o svých plánech…,,

dlouho jsme se neviděli
a já tak cítím potřebu
Ti napsat tohle:

pomalu tuším
kde
v tomhle životě asi jsem

začínám být součástí
neobvyklých
a přitom tak přirozených událostí (dříve
jsem je neviděl)

posouvám se
malými kroky
někam
kam každý jdeme
jenom
si to mnozí dlouho nepřipouštíme…

nedávno jsem seděl s anděly
pod hvězdnou oblohou

byla to divná parta (pokaždé
jsou to ,,magoři,,
protože
každý jsme obklopeni lidmi
které si sem přivedeme)

naléval jsem jim brandy
a hostil je grilovanou kukuřicí (nejedli
totiž maso)

ptal jsem se
na jejich životní cesty

a oni
byli sdílní…

byly to peripetie
čpělo to osudem

muži
kteří zradili své ideály

ženy
jež se obětovaly

lidé
co ztratili své protějšky
zrovna
když jim bylo nejlíp

jedinci
co opustili své rodiny

a další
kteří je zničili
svojí neoblomnou přítomností

bytosti
které prožily krásné
ničím nerušené životy

a jiní
kteří obohatili svět
vědou
zpěvem
vynálezem síťované tašky
apod…

možná
se s některými z nich
také identifikuješ

vlastně jsem si jistý, ža ano

protože je mi povědomý
Tvůj příběh
o veliké lásce, ztrátě a odvaze…

anděl
co byl ve vězení (dokonce dlouho (takže
to muselo být veliký))
mi řekl: ,,o nic
nejde
prostě si to dáváš
pořád dokola
dokud to neprožiješ
tak, jak máš
dokud nepochopíš
proč jsi tady…,,

jiný anděl
který vystudoval teologii
mi povídá: ,,uvažuj
o tom
že En je tu naposledy
že po tomhle životě
jde dál…,,

mlčel jsem
na něco takového
jsem nebyl připravený

myslel jsem
že budeme vždycky spolu
že až ,,odejdeme,,
znovu se potkáme

Ona
bude ta se stuhou ve vlasech
a já
ten s růží v klopě…

zakopával jsem pro nás dva (na
na tomhle světě)
peníze

abychom to v příštím životě
měli jednodušší…

miluji ji víc
než sebe
protože podle mě
Ona je taky anděl

podle ní
je to z mé strany rouhání…

teolog mě držel za ruku
a díval se mi do očí

někdo řekl
že mi po tváři stéká slza

popřel jsem to
protože kluci nepláčou...

a pak
tam byla laciná holka (taky anděl)
která byla nymfomanka

rovnou si tím
chytře přivydělávala

ostatní s ní chodili dozadu

ona je naváděla
svým pánevním dnem
aby si to společně užili…

kluk (další anděl)
kterého jsem
v tomhle životě
zabil já
si uměl připálit cigaretu
od lidí
jimž hořela srdce

řekl mi
že mi odpustil

že jeho smrt
byla nešťastná náhoda…

to se všechno stalo

už jsem toho viděl
strašně moc

myslel jsem si
že mě nic nepřekvapí

a teď tohle:
u dveří
mi postávají kurýři
v černých brýlích

chtějí se mnou mluvit

chtějí mě ,,přepravit,,

prý si můžu vybrat
kam chci…

ptáš se
proč Ti to sem všechno píšu?

někteří z Vás
máte ten dar

víte
že stojíme
před něčím větším
než je…

že je toho víc

a Ty to taky děláš
umíš mi odpovědět

řekneš mi to podstatné

máš to tam
klidně teď…

krásné dny ;-)

29.10.2024 15:01:56 | piťura

líbí

nahoru je cesta po schodech
ti předurčení
mohou více schodů najednou

ale ..

my smrtelníci
třeba že nás bolí kyčle
jsme rádi
když to dáme
po jednom

a po čase se chválíme
že jsme přitom neškobrtli

takže lopotně
ale prozíravě
žijeme

dokola a dokola
než zacvaknou puzzle
do smysluplného
a než vše
do sebe zapadne

to je ten bod zlomu ..

až se objevím
u piťurů
poznám
který stoleček
tam budu mít

protože mě odhadneš


Drahý Petře, tvůj vzkaz už čtu poněkolikáté. Je tak lidský, že se nezmohu na víc, než že jsem dostala od života i něco navíc, potkávat na cestě lidi, kteří umí chytit za dlaň i za srdce. Mají mé uznání, ne za to, že zakopali poklad, ne za to, že se postarali o nejbližší, ne za to, že se dokázali podívat očima druhého. Za to, že ví, co je milovat víc než sebe. Tato blízkost je tak velká, že ze dvou dělá jednoho.

29.10.2024 15:47:36 | Vivien

líbí

Žhavá::0*
má atmosféru:0)

28.10.2024 18:09:20 | čertííík

líbí

však Ty víš ;-)

28.10.2024 18:37:57 | piťura

líbí

....A závěr?Jak když švihneš bičem a prach vášně se rozvíří...Ji./úsměv/

28.10.2024 18:03:36 | jitoush

líbí

děkuju Ti drahá
přesně tak!
;-)

28.10.2024 18:37:15 | piťura

líbí

Kurňa, taky pózuju a děláš že mě nevidíš :-)

28.10.2024 17:58:18 | básněnka

líbí

ten večer
jsem seděl s Davem v baru

naproti nám holky

povídám: ,,ještě
pár panáků
a budou to všechno krásky…,,

PS: už jdu k Tobě

28.10.2024 18:02:34 | piťura

líbí

Hele hele šovinisto jeden ;-), jeden panák a budeš druhej Karel IV. :-)

28.10.2024 18:04:59 | básněnka

líbí

...čtu si u Tebe
a píšu si s Tebou tady

kásný večer básněnko ;-)

28.10.2024 18:08:43 | piťura

líbí

Moc se mi líbí, parádní báseň :-)

28.10.2024 17:57:26 | Helen Mum

líbí

děkuju drahá ;-)

28.10.2024 18:00:18 | piťura

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí