Obnovená

Obnovená

Anotace: ...

 

Krajinou krojenou hvězdopádem

lehám si ozvěnou mlžných zdání,

oblázky v říčce se odčítají,

 pro souzvuk snící pryskyřice

stromem zem rozemelem lnem,

pro nové zmrtvýchvstání,

pro to, co srůstá, dech se tají,

rozlom mé ruce v opuce.

 

Pohmatem poznám rány těla,

sekera tesá nový zvuk,

o kámen zvoní jitro srpem,

cvrčci se rozsypali do tmy,

bříza se v kostech zabělela,

luna je struna snících luk,

krkavci kryjí svět pod křídlem,

ruce Tvé lámou v podobojí stíny

 

popelem sivá vstává živá - Láska prohořela

Autor Akrij8, 28.10.2024
Přečteno 69x
Tipy 28
Poslední tipující: Gaspi03, IronDodo, Jan Kacíř, Sonador, jitoush, enigman, jort1, Frr, cappuccinogirl, básněnka, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

A pořád Ti to píše! :-)

19.11.2024 14:04:52 | Gaspi03

líbí

....Krásná je srdcem. když prohořela,plameny hřejou, budí...sklopila oči klidem ta prvá,co se přela...po cestách v syrovině času už nezabloudí....Ji./úsměv/
Zasejc Tvá hojivá milý Jiří........a to je dobře...

29.10.2024 19:29:12 | jitoush

líbí

hřejívá...

29.10.2024 12:51:44 | enigman

líbí

lásku nelze definovat, stejně jako světlo, bez něhož láska zůstává slepá...ST*

29.10.2024 09:23:45 | Frr

líbí

Takové básně duší jen tak neprojdou. Osloví a někde uvnitř... zůstanou. Děkuji, vracet se budu*

29.10.2024 07:12:53 | cappuccinogirl

líbí

Ruce lámou kde co, někdy pomyslně i srdce :-)

29.10.2024 07:05:35 | básněnka

líbí

Krása slov

28.10.2024 23:22:05 | mkinka

líbí

Jako když rozezvučíš léty nepoužívané mlýnské kolo, jako návrat k prapůvodnímu, smysluplnému a přirozenému. Chvíli to trvá, ale pak, ten klapot prostě lahodí, že vše je opět v pohybu ..

28.10.2024 22:46:51 | Vivien

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel