Obnovená
Obnovená
Krajinou krojenou hvězdopádem
lehám si ozvěnou mlžných zdání,
oblázky v říčce se odčítají,
pro souzvuk snící pryskyřice
stromem zem rozemelem lnem,
pro nové zmrtvýchvstání,
pro to, co srůstá, dech se tají,
rozlom mé ruce v opuce.
Pohmatem poznám rány těla,
sekera tesá nový zvuk,
o kámen zvoní jitro srpem,
cvrčci se rozsypali do tmy,
bříza se v kostech zabělela,
luna je struna snících luk,
krkavci kryjí svět pod křídlem,
ruce Tvé lámou v podobojí stíny
popelem sivá vstává živá - Láska prohořela
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
....Krásná je srdcem. když prohořela,plameny hřejou, budí...sklopila oči klidem ta prvá,co se přela...po cestách v syrovině času už nezabloudí....Ji./úsměv/
Zasejc Tvá hojivá milý Jiří........a to je dobře...
29.10.2024 19:29:12 | jitoush
lásku nelze definovat, stejně jako světlo, bez něhož láska zůstává slepá...ST*
29.10.2024 09:23:45 | Frr
Takové básně duší jen tak neprojdou. Osloví a někde uvnitř... zůstanou. Děkuji, vracet se budu*
29.10.2024 07:12:53 | cappuccinogirl
Jako když rozezvučíš léty nepoužívané mlýnské kolo, jako návrat k prapůvodnímu, smysluplnému a přirozenému. Chvíli to trvá, ale pak, ten klapot prostě lahodí, že vše je opět v pohybu ..
28.10.2024 22:46:51 | Vivien