vrány
vrány
v bažině citů
těžce dýchá
potrhaná
potřeba ticha
to zuby vášní
rozervaly
sny zvláštní
které nepoznaly
mokvavé rány
ostrých vzdechů
jak vrány
které v mokrém mechu
naposled lehnou
v tichém snění
a víc se nehnou
...
důvod není
...
Komentáře (16)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
......Ta kresba se mi fakt líbí.....a text zapůsobil.....Ji.
05.11.2024 20:02:35 | jitoush
díky:)
05.11.2024 20:17:35 | zase já
....Dívám se znova na Tvé výtvarno.....no tato mě nějak "zachytila"......křídla jak kapradí.......a ten "tělesný"střed.....fantazie víří....Ji.
05.11.2024 20:23:45 | jitoush
to je dobře...je to takový dnešní Ikaros, stejně naivní a stejně marný, dopředu odsouzen k pádu
děkuju ti za reakci k obrázku, to tady nikdo nedělá...
06.11.2024 06:46:02 | zase já
...Tvé kresby sleduji možná někdy více než texty/úsměv/.....jsou své,docela někdy abstraktní,možná je potřeba se více zadívat.....různé hraní si s liniemi a tvary,probouzení něčeho v nich mě baví,také jsem si někdy "čárala",ale Ty už to máš posunuté někam dál a výš.....V té Tvé se zřetelněji vylouplo něco konkrétního,křídla samotná opravdu evokují jakousi volnost,která může být jen iluzí.....ale nejsem nějaký znalec...pouze se vyjadřuji pocitově,tu marnost tam vnímám....Ji.
P.S.Ještě si k tomu představuji,pač jsem rostlinomil a mám ráda staré herbáře a kresby v nich,jak by si tímto svým rukopisem ztvárnil třeba nějaké rostlinstvo.......to jen tak na okraj...
06.11.2024 10:20:39 | jitoush
zajímavý podnět, zkusím to přidat do svého seznamu inspirací, třeba se tam něco vylíhne...děkuju ti, potěšila jsi mě
06.11.2024 11:06:32 | zase já
Tyhle řádky jako by padaly únavou... hodně silnej vjem*
Báseň je to krásná, vdechla jsem ji, snad to neublíží*
05.11.2024 19:13:59 | cappuccinogirl