v černých šatech
kráčí přes pole
kde dýně svítí
jak oranžové lampy
a havrani píšou
básně do mlhy
její stopy
v ranní jinovatce
vyprávějí příběhy
zatímco strašáci
zdraví její stín
děravými rukávy
ve vlasech má
zapletené listí
a podzimní vítr
mezi prameny
hledá ozvěny
zapadlých dnů
když se směje
padá z jejích rtů
havraní peří
a na strništi
rostou květiny
z černého skla
Tvé básně se mnou naprosto rezonují, pro mě dokonalé, prostě přesně pro mě! A proto opět ST a opět do oblíbených! :-) ;-)
15.11.2024 09:22:28 | LaBruja
Ten konec je básnicky doopravdy moc krásný. Vraní peří a květiny z černého skla. Díky!
12.11.2024 12:55:49 | vrbák