Nikdo vás nevidí, beránci bolesti,
kdopak vám roucho ostříhá?
Do krve vybělí, k srdci se proklestí,
kdo vám to udělá zaživa?
Kdo si k vám přivoní, položí bledou tvář
očima na oči tiše se zdravíc?
Za vaše mlčení a malou svatozář,
možná, že přikoupím ještě den navíc...