Ahoj, ještě dám k tomu jednu podprahovou
Říkám si, jako by to vanulo
ono to vane, vánek jemný i jako vichřice
říkám si, a zároveň se ptám, toho hlasu, tajemného hlasu.
jako když mi bylo pět a šest a víc...
Kde jsem se tu vzalo? A nevěděl...
Možná už to vím, ale každé vyslovení je zároveň stínem.
Pro toho kdo číhá na Jedno.
Když se prý potkal Dalajláma s panem Tomášem
nemohli udržet vážnou tvář...
Smáli se a smáli a kdoví
kdo to usek.
Asi vyčerpanost smání.
Nad tuhou vážností zosobnění.
16.12.2024 17:58:26 | Niška